Procestovala Pákistán jako první Češka po revoluci: Hanča a Tonča byly připravené lépe než já, říká
Je to již skoro 27 dní, kdy se po dvou mladých Češkách Haně (24) a Antonii (25) slehla v Pákistánu země. Pedagožka a vášnivá cestovatelka Iva Brezinová si přitom myslí, že holky nebyly připravené špatně - určitě lépe, než ona, když jen s kamarádkou cestovala tou samou trasou jako první Češka po revoluci.
"V roce 1992 jsme byly první Češky, které tuto trasu absolvovaly," vzpomíná Iva Brezinová na své velké dobrodružství. Pozemní cestu přes Pákistán do Indie absolvovala se svou kamarádkou, se kterou předtím pracovala v Turecku.
Na jejich archivní fotografii, která se objevila v pořadu Reportéři ČT, přitom zaujme, že je si Iva s kamarádkou jsou dosti podobné s unesenými Češkami Hančou a Tončou, po kterých ani necelých 27 dní od únosu zatím stále není ani vidu, ani slechu...
Byly prý připravené lépe
Iva je stejně jako Tonička blondýnka. Nyní učí ve škole a dětem ukazuje třeba i snímky z Pákistánu. Přiznává, že cestu přes nebezpečný Balúčistán absolvovala celkem čtyřikrát.
A má pro unesené dívky pochopení - zvlášť pro touhu, nesedět doma. "Největší rozdíl oproti cestě letecké je pozvolné přecházení kultur a množství neuvěřitelně zajímavých lidí, které na cestě člověk potká po celém Pákistánu," říká vášnivá cestovatelka.
Bezpečnostní riziko takové cesty si uvědomuje, zároveň však vzpomíná na pohostinnost místních. A dodává: "Holky byly na tu cestu stokrát více připravené, než jsem byla kdy já. Opravdu znaly kulturu, oblékly se správně, neudělaly žádnou chybu, neriskovaly..." Podle toho měly zkrátka smůlu.
Iva přitom v pořadu ČT přečetla úryvek ze svého dopisu domů, který v roce 1992 poslala rodičům: "Po pěti dnech v Íránu s šátkem na hlavě konečně přecházíme hranice do Pákistánu. Schazujeme šátky a je tu neuvěřitelný rozdíl, všude plno barev, ženy ošperkované, lidé samý úsměv a ochota..."
Poslední zpráva od unesených Češek: Aspoň v noci sundat šátek…
Právě Ivin úryvek je však dosti podobný tomu, co psaly Hanča s Tončou domů, než je unesli ozbrojenci: "Hledáme kupé, kde bychom si mohly sundat šátky." To byl vůbec poslední vzkaz, který poslaly své rodině. Pět dní na to se po nich slehla zem.
Nedlouho před svým zmizením se Hanka ještě snažila emailovou zprávou uklidnit rodinu v Česku. Popisovala cestování vlakem se dvěma Íránci a to, že se snaží najít jiné kupé, kde by si mohly na noc alespoň sundat šátky. „Všechno je OK,“ napsala Hanka svým blízkým.
"Rozhodly se, že pojedou touhle cestou po zemi. Určitě to nebylo nějaké rozhodnutí ze dne na den. Na cestu se hodně připravovaly," řekla v rozhovoru pro Český rozhlas sestra jedné z unesených dívek. Za posledních 20 let tuto trasu absolvovalo na 7 tisíc Čechů! "Rozhodně si nemyslím, že by riskovaly ani že by hazardovaly. Vím, že s sebou měly i šátky, že v Íránu i v Pákistánu nosily zahalené vlasy," dodala sestra Hanči. Rodiny obou dívek však zatím marně čekají na jakoukoliv zprávu.
Situaci s pátráním však znesnadňuje i napjatá politická situace v zemi před blížícími se květnovými volbami. Taliban vyzval k jejich bojkotu a při střetech mezi ozbrojenci a armádou v provincii Chajbar zahynulo za poslední čtyři dny 30 vojáků a kolem stovky rebelů...