Studna z majora Zemana: Masakr ve Vonoklasech! Jak to bylo doopravdy?

Rodina Jelínků, které dům patřil, žila v ulici Ke strouze tak, že o ní nikdo ze sousedů téměř nevěděl. Otec Stanislav (57), matka Marie (53) a syn Stanislav (37), inženýr jaderné fyziky, nikoho nepotřebovali a nikoho k sobě nepouštěli.

České Psycho

Karel Malý (72) sloužil na odboru vyšetřování krajské správy Sboru národní bezpečnosti v Praze. Je posledním žijícím policistou, který masakr ve Vonoklasech vyšetřoval.

„Naši skupinu pěti lidí tehdy vedl major Josef Strouhal. Dal dohromady speciální tým, zapojil i místní kriminálku, soudní znalce z oboru biologie i psychologie a psychiatrie. Byla to slušná řádka lidí,“ říká.

Případ vzbudil ohromnou pozornost. Není divu, spálené ženské tělo v ložnici v prvním patře, mrtvola muže ve studni na zahradě a jejich bezvládný syn daleko od místa činu – to byla skutečná záhada.

„Jako film od Hitchcocka, však jsme mu také říkali české Psycho,“ dodává kriminalista.

Místo činu

Podle jeho svědectví na vyšetřování dělal každý, kdo měl ruce a nohy. „Já měl na starosti krevní stopy a psychiku obětí i zatím neznámého pachatele,“ upřesnil Karel Malý. O DNA tehdy věděl málokdo, pracovalo se s krevními skupinami. Alfou a omegou policejní práce bylo ale především dokonalé zmapování místa činu.

„Tělo mrtvé ženy nám nic neprozradilo, bylo na uhel. Ale ve studni i na jejím hrazení jsme našli krevní stopy, silné stříkance. Nakonec se ukázaly pro objasnění rozhodující.“

Syn manželů Jelínkových, který přežil, totiž tvrdil, že vše má na svědomí neznámý muž. On prý zabíjel, jeho pobodal a snažil se ho také – jako otce – utopit ve studni. Jelínek mladší, slabý muž s trvalými následky po dětské obrně, s ním prý bojoval, ze studny vylezl a doplazil se až do Černošic.

„My jsme ale na místě činu našli krevní skupinu pouze členů té rodiny. Nikdo cizí se tam pohybovat nemohl, to bylo jasné,“ tvrdí i dnes Karel Malý.

Rozluštění

Policisté prokázali, že oheň v domě byl založen na dvou místech hnojivem Travex, silnou hořlavinou, a také našli dva kapesní nože, otcův a synův, s krví obou na čepelích a také synovu košili s otcovou krví.

„K boji tam určitě došlo, ale mezi nimi,“ vysvětlil kriminalista. Vzpomíná, že Jelínek mladší viditelně nechtěl, aby podezření padlo na jeho otce nebo celou rodinu. Proto měnil výpovědi.

„Jeho psychika byla jasně narušená, dnešní profesor Raboch nám hodně pomohl. Přečetl mladého Jelínka jako knihu.“ Ten nakonec podrobně popsal, co se stalo.

Motivace

„Samozřejmě jsme hledali motiv,“ vysvětluje Karel Malý. Ukázalo se, že Jelínkovi se sousedy vlastně válčili. Brali jim prý drůbež, dělali naschvály, hádali se, a dokonce se s nimi i prali. V listopadu 1967 při potyčce Jelínek starší pobodal dva sousedy a měl být trestně stíhán.

„Asi právě tohle bylo rozhodující, tíseň v rodině vyvrcholila ponorkovou nemocí, vzájemným podezříváním, zda při sobě budou stát i u soudu a jak budou ve Vonoklasech dál žít,“ soudí kriminalista.

Otec rodiny prý v té době propadal depresím, bál se vyšetření svého duševního stavu. Nakonec vraždil.