Bývalou narkomanku život tvrdě vytrestal: Drogy jí vzaly nohu a rodinu!
Lenka o setkání s reportéry Nedělního Bleska sama požádala — z psychiatrie ve Znojmě, kde se léčila. Doufá, že otevřenost jí dopomůže ke kvalitní protéze.
Stalo se to brzy ráno loni 12. listopadu na silnici u Hevlína poblíž Hrušovan nad Jevišovkou. Tam se Lenka narodila, tam ji od smrti dělil jen vlásek. Všechno ale mohlo být jinak, kdyby i ona byla jiná. Teď už to ví, ale jak s tím naloží, je ve hvězdách.
Dětství? Nebylo
Matka prý pila, bratr bral drogy a otec si našel jinou. „Sestra odešla z domova, jak jen mohla. Teď má dvě děti, žije v podnájmu. A tátova nová mi tehdy vzkázala, že si to všechno zasloužím a abych žila, jak chci. Nepomůže mi nikdo,“ zaslzela Lenka. Říká, že jako malá i bití zakusila dost a dost.
Přesto se ale vyučila kadeřnicí, má maturitu a až do svých šestadvaceti pracovala v oboru. To už byla vdaná za Romana. Znali se deset let, pět let před svatbou, pět po ní. Pak se rozvedli a děti, Alexandra (6) a Claudii (3,5), svěřil soud otci. Matku uznal za závislou na drogách.
„Já to ale brala jenom kvůli němu, a málo,“ říká o svém bývalém. „On mě k tomu dohnal.“
Splněné sny
Lenka jela v pervitinu už od šestnácti let. Láska k Romanovi ji změnila, snažila se přestat a dařilo se jí. Vzali si s manželem hypotéku, postavili v Hrušovanech dům. Měla práci, on zase dělal ve stavební firmě rodičů.
Všichni žili skoro ukázkově a mladý pár byl šťastný.
„Jenomže pak se Roman změnil. Začal chodit pozdě domů, smrděl pivem a já byla na děti i všechno ostatní sama,“ vzpomíná Lenka. Nakonec ho nachytala na gauči s přítelkyní, kterou u sebe doma i s jejím děckem z útrpnosti ubytovala.
„Pohádali jsme se, já ho praštila lahví, a když nás rozvedli, odešla jsem pryč. Dluží mi spoustu peněz, protože náš dům prodal, a nedal mi nic.“
Slovo bývalého
„Že Lenka brala drogy, jsem věděl,“ říká bývalý manžel. „Ale zapřisáhla se, že toho nechá, a já jí uvěřil. Ale po porodu začala znovu, i když se předtím držela.“
Podle jeho slov byly hádky na denním pořádku a i tu přítelkyni si domů vzala jen proto, aby na ni mohla svést mizení věcí z domu. „Potřebovaly peníze na fet, obě,“ tvrdí Roman. Lenka prý na něj dokonce uzavřela vysokou životní pojistku a našla lidi, kteří ho měli zabít. „Znám tady kdekoho, a tak mi to oni sami řekli, řeší to policie.“
Dům skutečně prodal. „Ale taky jsem za ni poplatil její dluhy, skoro 400 000, a taky 280 000 za auto, které jsem splácel, ale ona ho prodala,“ říká. Jeho bývalá – dodává – umí hrát na city a vymýšlet si neuvěřitelné historky. „Měla všechno, nač si vzpomněla. Ale já jsem s ní skončil, už kvůli dětem.“
To nejhorší
A teď to nejhorší – pravou nohu, rozdrcenou kamionem, Lence ve Znojmě zachránili. Ale dostala do ní gangrénu a amputace byla jediným řešením.
Pro bývalou gymnastku, která byla každou chvíli v posilovně a milovala tanec, je to tragédie. „A Roman mi žádné peníze, abych měla na protézu, nedá. Prý mi nic nedluží,“ pláče.
Jenomže do Hevlína onoho listopadového rána jela z diskotéky Zanzibar ve Znojmě s partou narkomanů. Vedl ji jistý Petr, u kterého Lenka – díky někdejší známosti – skončila po rozchodu s Romanem.
„Já jsem s nimi po různých kšeftech jezdila i dřív, vždycky jsem řídila a nikdy jsem nebyla unavená,“ vzpomíná mladá žena. „Pak se mi ale Petr přiznal, že mi míchal fet do pití, abych byla pořád čerstvá. A já nic nepoznala!“
Srážka
Před nehodou Lenka partu vysadila kus za Hevlínem u jakéhosi stavení. Čekala a krátila si chvíli chozením. Kamion prý jel strašlivě rychle, uskočit nestačila. „Policajti pak napsali, že jsem stála uprostřed silnice, ale tam mě našli ležet. Kdybych byla uprostřed, kamion by mě odhodil jinam.“
Uzdravila se, ale nohu jí nikdo nevrátí. Navázala nový vztah, s Ondřejem, který je o šest let mladší. Kdysi bral drogy také. „Teď už jsem čtyři roky čistý a vím, jak Lence je. Mám ji rád a to je hlavní. Věřím jí.“
Lenka s ním strávila i Vánoce, na pár dní dostala volno ze znojemské psychiatrie, kde se léčila (teď ji přeložili do Brna). „Jeho maminka mě přijala,“ říká s radostí, když vzpomíná na pobyt u stromečku, první po letech. „Všechno bude dobré, už se nechci na svoje dno dívat zezdola.“
Lže jako když tiskne,hraje na city těm,co jí neznají....je to tady v okolí známá firma.....lůza jedna....žádný peníze,ať jde makat!!!!!!