Skutečný příběh: Moje ruce jsou lék!

Ondrova maminka Jana (35) seděla vedle lehátka a trpělivě čekala na konec seance. „Trpí záněty průdušek, jsme tady už podruhé a jeho stav se opravdu zlepšil,“ řekla Nedělnímu Blesku.

Záhada

Když léčitel Hrkal skončil, poučil Ondru, že nejméně hodinu se ho nikdo nesmí ani dotknout. To prý proto, aby energie předaná léčitelem chlapci zůstala v jeho těle a působila.

„Dřív jsem se nemohl nadechnout, teď už ano,“ svěřil se chlapec. „Když na mě pan Hrkal položí ruku, cítím, jak z ní jde teplo, a taky mě to docela dost šimrá. A taky mi splaskla hlava.“

Josef Hrkal se jeho slovům usmál. „Zánětlivé pnutí se projevilo i v Ondrově mozku, kam tělo hlásilo potíže. Teď, když ustoupily, je hlava lehčí.“

Co se to v léčitelově bytě na panelákovém sídlišti v okrajové části Prahy děje? Autosugesce? Víra podle úsloví věř a víra tvá tě uzdraví, nebo něco docela jiného?

Začátky

Vyučený instalatér Josef Hrkal na své schopnosti přišel v malé obci Vidolice u Nechranické přehrady. „Na ušním boltci se mi objevil výrůstek. Dost to bolelo a lékař řekl – vyříznout,“ vzpomíná pan Hrkal. „Mně se na operaci moc nechtělo, a tak jsem se pokusil pomoci si sám.“

Přiložil si na výrůstek prst a k jeho údivu bolest ustoupila. Opakoval to a za tři dny bolest zmizela. Výrůstek zůstal, ale jako by nebyl, nebolí.

„Tak jsem to začal zkoušet na mých kamarádech z družstva, kde jsem tehdy dělal, a pak také i v Kadani, u údržby na elektrárně Prunéřov.“

Spousta lidí se mu smála i vysmívala, ale některým opravdu pomohl. Mizely bolesti páteře, kloubů a jméno Josefa Hrkala začalo být známé.

Síla

Josef Hrkal říká, že léčitelské schopnosti zřejmě podědil. „Schopnost mít v sobě koncentrovanou energii a pomáhat lidem se podle mého předává v rodině z generace na generaci. Ale po kom tuto schopnost mám já, přesně nevím.“

Odkud se energie v léčiteli bere? „Z prostředí!“ odpovídá. Jde prý jen o to, dokázat ji v těle soustředit a předat tam, kde ji ten druhý potřebuje.

Léčitel dbá na to, aby lidé, kteří za ním přijdou, navštívili po jeho kúře svého lékaře a nechali se vyšetřit. „Lékař a léčitel nejsou nepřátelé, mohou a měli by se doplňovat.“

Pupek

Mezi »pacienty« Josefa Hrkala patřil i Richard Polívka (40), podnikatel z Českých Budějovic. Sportovec s poničenými klouby a několika operacemi.

„Bolesti se už nedaly snášet, i když jsem bral spoustu léků na předpis. Nakonec jsem vyhledal pana Hrkala.“

Dostal vysvětlení svých potíží. „Při jedné z operací mi přestala fungovat ledvina a zplodiny z ní se mi dostaly tam, kam neměly, z těla neodešly.“

Podnikatel Polívka tvrdí, že po půlhodině, co na něm držel Josef Hrkal ruku („kolem pupku a pak i na zádech“), uslyšel ve svém těle praskání. „Vnímal jsem to, praskalo to a současně jsem cítil chlad – znamení, že je to lepší.“

Po třech seancích Richard Polívka sportuje jako dřív, bolesti zmizely… Dříve poskytoval Josef Hrkal svoje služby každý den buď zadarmo, nebo za symbolickou úhradu.

„Jenomže jsem byl doslova zahlcen, lidé za mnou chodili i s maličkostmi a mnozí úplně zbytečně. Tak jsem všechno omezil. Pomáhám dvakrát týdně a beru tisíc korun za hodinu.“

Jak poznáte dobrého léčitele?

Zjistěte si o něm dopředu dostatek informací. Pokud má internetové stránky, podívejte se na ně, zjistěte si, zda například publikuje odborné články a zda se o něm nezmiňují internetové diskuse. Velmi záleží na vzájemné komunikaci. Pokud vám někdo slibuje zázraky nebo vás hned nutí, abyste vysadili dosavadní klasickou léčbu, asi nepůjde o solidního člověka. Léčitel by vám měl být schopný odpovědět na otázku, kolik asi léčba vašeho problému bude stát, jaké preparáty vám nasadí a kolik návštěv u něj nejspíš budete absolvovat.