Šok pro seniorku z Brna: Jste mrtvá, důchod vám nedáme

Autor: František Prachař - 
21. 10. 2012
05:00

Paní Maxmiliana Herková (83) z Brna dostávala důchod pravidelně každého šestého v měsíci. Až na ten zářijový – nepřišel. Když se začala pídit proč, dozvěděla se, že zemřela a že peníze není komu vyplatit.

Byl to šok i otřes zároveň. Tím spíš, že 17. října má paní Herková narozeniny. „Vždyť nebudu mít ani za co pohostit sousedy,“ zavolala do redakce Nedělního Blesku.

Nedorozumění

Maxmiliana Herková je po dvou operacích páteře a nechodí. Důchod z bankomatu jí měla vybrat kamarádka, jenomže platební karta zůstala v útrobách stroje. Vypadl zato lísteček, kde stálo, že konto je kvůli úmrtí klienta zablokováno. Vedení ČSOB v Brně se hájilo dopisem České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) z Prahy, který jim úmrtí stařenky oznamoval a zároveň žádal o zablokování všech finančních operací na jejím kontě.

„Jednalo se o zcela výjimečné nesprávné zpracování externího podnětu, které bylo vnitřním kontrolním systémem odhaleno a obratem byly zahájeny kroky k nápravě,“ sdělila vedoucí oddělení komuniikace a tisková mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

Skutečnost

»Externím podnětem« byl tiskopis Hlášení o ukončení pobytu klienta v zařízení sociálních služeb. Paní Herková totiž předtím ležela ve dvou ústavech sociální péče v Brně – na Věstonické ulici a v Modřicích. V obou odmítli (a doložili výpisem) že by ČSSZ úmrtí paní Herkové ohlásili.

K chybě došlo v Praze a a ono »odhalení vnitřním kontrolním systémem«, jak napsala mluvčí Buraňová, spočívalo v opakovaných telefonických stížnostech Maxmiliany Herkové.

Emigrace

A ozvat se nemusela, nouzí netrpí. V roce 1966 si totiž zažádala o vystěhovalecký pas a dostala ho. Práce zdravotní sestry na II. interní kliniky nemocnice U sv. Anny v Brně se jí sice líbila, ale kvůli původu rodičů (patřil jim velkostatek Radešín s polnostmi a lesy) neměla naději na kariérní postup. „Tak jsem si řekla, že půjdu jinam,“ vzpomíná paní Herková.

Její pozdější manžel Jiří odjel do Vídně na jednodenní autobusový zájezd a zůstal tam. Když se potkali, vzali nabídku na život v Austrálii. „Rakousko vysídlence nepřijímalo a do Kanady se nám nechtělo.“

V Austrálii žila třicet čtyři let a dostává odtud důchod – v přepočtu kolem 22 000 korun. Ten český důchod dělá 4 280 korun. Dohromady víc než dost pro osamělou, nemocnou ženu.

Jednání

„Však jsem si to také odpracovala. Jenom jsem potom, co mě prohlásili za mrtvolu, trnula hrůzou, aby to pražská sociálka neoznámila do Austrálie,“ obává se ještě nyní stařenka. „To už bych tam ve svém stavu nedokázala vysvětlit. Naštěstí to nestihli.“

Po své »smrti« paní Herková peněz moc neměla, pobyt v oněch dvou ústavech hodně stál a tak jí český důchod chyběl.

„Volala jsem do Prahy mockrát a víte co mi ta paní tam řekla?“, ptá se stará ženě a čte ze sešitku (zapisuje si opravdu všechno – kdy a s kým hovořila, jaké léky a kdy brala, kolik a za co zaplatila) -  „Až to dostanete, tak to dostanete. Už jsem se vám omluvila, mám si před vámi snad kleknout?“

Lítost

Maxmiliana Herková se spravedlnosti a toho, co jí patří, nakonec domohla. Nebála se ozvat. Jenomže chtě nechtě k sobě upoutala pozornost.

Někteří lidé se k ní dobře nechovají. „Už jsem se dozvěděla, že zatímco oni tu trpěli, já si užívala moře v Austrálii,“ říká smutně.

Ano, moře si užila dost. Ale také dřiny. Český diplom sestry jí tam neuznali, musela školu dělat znovu. Její manžel nádeničil na stavbách a silnicích dlouhá léta. Když se zmohli, postavili si dům ve Woodhandu. „Tam můj Jiří umřel na rakovinu,“ teskní paní Herková.

Bezdětná a sama přijela na stará kolena domů. Koupila si byt a žije jak se dá. „Asi tady budu ještě dlouho,“ směje se, „to se říká, když člověk už jednou umřel.“

Doporučujeme
abzk ( 21. října 2012 22:14 )

Mimo mísu? Ty jsi ženská? Nikdo si ve věznici nedovolil co mu nebylo dovoleno. Někteří pracovat museli, někteří nesměli. Bachaři mohli říkat jenom to, co jim bylo dovoleno.

abzk ( 21. října 2012 22:09 )

Já sem nepletu žádná padesátá léta. Političtí vězni tady byli až do '89. Tak už se probuď! Hrušky s jablky tu mícháš ty. Paměť a soudnost jsi možná neztratil, ale těžko lze ztratit to, cos nikdy neměl. Mojí vulgaritu jsi vyprovokoval ty, tím popíráním skutečné pravdy. Politického vězně, který si ve vězení NESMĚL vydělat ani korunu a jeho persekuovanou ženu, která by bez mojí pomoci s dětma žila jenom o chlebu a vodě, jsem měl v rodině (1983-1987), tak si ty svoje bludy schovej pro neinformované hlupáky.

gogo ( 21. října 2012 21:06 )

Pokud pomohli kamarádi z JZD, tak jistě...

gogo ( 21. října 2012 21:04 )

pro abzk : nepleť sem léta padesátá a politické vězně v nich... Bavíme se o letech "budování socializmu" a odsouzených v nich. Já se také zde nebavím o církvi svaté, která mučila a vraždila své politické odpůrce. A přesto ji jistě uctíváš. Ani o německém protektorátu a koncentračních táborech. Takže nemíchej zde hrušky s jablky.. Já osobně jsem měl s komunisty větší problémy než si dovedeš představit. Ale proto jsem ještě neztratil paměť a soudnost... Tak jak to píši to bylo. A za tím si stojím. Vulgaritou pravdu neprosadíš.

annabella ( 21. října 2012 20:51 )

lunatic - mas muj obdiv, pozdravuj maminku Me muj syn chce vzit na Vanoce na Hawaii, snad mu to jeste stihnu rozmluvit. Drive chtel plout lodi na Aljasku, ale kdyz mu znamy vypravel, ze jeho manzelka chodi do obchodu s hasicim pristrojem (medvedi), tak od toho upustil. Mozna jsme s Tvoji maminkou priblizneho veku, syn je sedesaty osmy rocnik, presto Te obdivuji za hezky vztah k mamince. Mozna se sem uz nevratis a ani se nedozvis, jak moc jsi me oslovil.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa