Od narození se sestřičky podobaly jako vejce vejci, a i nyní v pěti letech jsou od sebe těžko rozeznatelné. Když byly holky malé, rodiče na nich hledali znaménka, podle kterých by si je nepletli, ale žádná nenašli, takže si pomáhali tím, že je nikdy neoblékali do stejného. Teď v tom ale pokračují spíš proto, aby v dcerkách pěstovali individualitu.

„Pro cizí lidi jsou holky stejné, ale pro nás ne. Liší se povahou, úsměvem, projevem. Stačí, aby za rohem něco řekly, a vím, která to je,“ řekla maminka trojčátek Věra Jindrová (31). I zájmy mají různé. Nelinka je velká parádnice, Natálka ráda maluje, a Nikolka nejraději tančí. „Stejné jsou v tom, že nemají rády plněné buchty. Musí být suché,“ usmála se maminka holčiček, které příští rok již půjdou do školy.

Ve školce volají: Trojčátko, pojď sem!

Svoji podobu trojčátka podle rodičů zatím moc nezneužívají. Naopak prý mají poslední dobou problém s tím, že se navzájem pletou. „Občas na sebe zavolají jiným jménem,“ přiznala Jindrová. „Trochu kvůli té podobě i trpí ve společnosti. Ve školce na ně děti někdy křičí, trojčátko, pojď sem,“ oddala Věra Jindrová, která porodila dcery po umělém oplodnění císařským řezem.

Za pět let života holčiček jejich rodiče prý nezažili žádnou těžkou situaci, kterou by nezvládli, i když první dny byly fyzicky i finančně náročné. Miminka spotřebovala denně 15 plenek a k mateřskému mléku měla asi 2,5 litru umělé výživy. Tehdy hodně pomáhala babička a ze zákona měli rodiče nárok na pečovatelku.

Fotogalerie
8 fotografií