30 minut mezi životem a smrtí: Přišla si pro děti v tunelu, Belgii zahalil smutek

"Tato tragédie změní celou Belgii. Nikdy jsem se s něčím takovým nesetkal," řekl Jan Luykx, belgický velvyslanec ve Švýcarsku.

Jeho rodnou zemi zahalil smutek. Rádia hrály jen vážnou hudbu, před školu, kam děti docházely, se začali sjíždět rodiče. Doufali, že právě jejich potomek nebude mezi oběťmi...

"Je to nejčernější den v mé 35leté kariéře," sdělil mluvčí belgického svazu autobusových dopravců. To samé platilo i pro mnoho záchranářů, kteří zasahovali na místě nehody - nedaleko švýcarského Siders (Sierre), kde autobus s dětmi, vracejícími se z lyžařského kurzu, narazil do stěny tunelu.

22 dětí zemřelo, 24 dalších rozvezly sanitky do nemocnic v okolí. Tři školáci byli transportováni do nemocničních zařízení v kómatu, ze kterého se zatím neprobrali. Dalších šest obětí pak pochází z řad dospělých. K nehodě došlo ve 21:15, přivolaní záchranáři však neměli šanci, zachránit všechny. Řada obětí podlehla těžkým zraněním na místě nehody.

Místo tragické autobusové nehody, kde přišlo o život 28 lidí | Archiv Blesku, ČTK

Poslední vzkazy rodičům

Před svým odjezdem poslaly děti přes internet svým rodinám řadu vzkazů. Svůj pobyt v lyžařském středisku Val d'Anniviers si užívaly, mnoho z nich se však už začínalo také těšit domů.

"Chybíte mi, těším se na vás!"

"Nejmilejší maminko, tatínku a Jakobe, je to tady parádní. Jídlo je výborné, při lyžování vše funguje..."

"Dnešek byl rozhodně nejlepší. Dobrodružný pochoďák byl vyčerpávající, ale naprosto úžasný. Náš pokoj vyhrál cenu za nejuklizenější místnost. Zítra má být chladněji. Ahoooj!"

"Milá mamko a taťko. Hodně jsem teď lyžoval na červených a černých sjezdovkách. Také výlety byly moc hezké. Ve středu na viděnou.".

"Moc se mi tu líbí, ale už mi chybíte."

"Ahoj mami a tati, je to tady skutečně moc hezké. Zdravím babičku a dědu. Uvidíme se ve středu."

"Čau mami a tati, je tu krásně, i když mi přestal fungovat iPod... Musím končit, chci si tady ty poslední dny ještě užít, hrozně rychle to uteklo. Těším se na vás!"

"Ve středu se všichni vrátíme (doufejme, že ne moc brzy)."

Někteří se vrátili, pro řadu dětí si však do švýcarského tunelu přišla smrt. Hned 28 obětí si připsala středeční tragická a šokující nehoda.

Ohlasy velkého neštěstí: Státní smutek v Belgii

Šok, smutek, bolest. Tak vypadá jednoduchý popis toho, co se po neštěstí děje v Belgii.

"Žádná slova nemohou vyjádřit náš smutek," pronesl Elio di Rupo, premiér Belgie, která kvůli nehodě vyhlásila státní smutek. Švýcarská prezidentka Eveline Wildmer-Schlumpf ho doplnila: "Jako matka tří dětí velmi dobře chápu, jak hluboká musí být bolest, když člověk přijde o dítě tímto způsobem."

Vedle nich kondolovala pozůstalým i řada světových politiků, včetně prezidentů Obamy a Sarkozyho.

Smutek zaplavil především městečko Heverlee nedaleko Bruselu. I v kostele sv. Petra v sousedním Leuvenu se sešla řada truchlících. "V tenhle hrozný den je to tu velmi emotivní," popisoval belgickým médiím jeden z účastníků neplánované bohoslužby, během které kněží děkovali za solidaritu s rodinami, kterým odešli jejich milovaní na věčnost. Všichni však těžko chápou, proč k tomu muselo dojít...

Jak k tragické nehodě došlo?

Švýcarský státní zástupce Olivier Elsig mezitím na tiskové konferenci vyloučil, že by příčinou nehody byla rychlá jízda. Autobus byl navíc nový a dle vyšetřovatelů v dobrém technickém stavu.

Není však vyloučeno, že se nějaká technická závada do vozidla přece jen vloudila a nebo že selhal řidič. Oba šoférové však v autobusu přišli o život. Na adresu řidiče pronesl šéf střediska, ze kterého autobus osudný den vyjel: "Řidič zde nebyl poprvé," prozradil. "Znal cestu velmi dobře." Mikrospánek taký není přiliš pravděpodobný.

Spekulovalo se ale také o tom, zda byly děti v autobusu připoutané. Elsig tvrdí, že nejspíš ano, avšak doplnil to slovy o tom, že "náraz byl tak silný, že se sedadla vytrhla." Ze samotného autobusu smrti pak zbylo jen zdemolované torzo.