Dnes je Mezinárodní den žen. Svátek karafiátů, který milovali muži

Prohnuté stoly pod šunkovými chlebíčky s vlašským salátem – tenkrát stál jeden asi 2 Kčs, ve sklenkách skvostné víno značky Jihomoravské bílé z Pražských vinařských závodů za 8 Kčs. Jako dezert káva turek za 3 Kčs a šlehačkový dortík do deseti Kčs…

MDŽ, který znamenal na pracovištích větší mejdan s oficiální záminkou, na který se těšili vždy i muži. Ti se pak vraceli ke svým »mámám« v nočních hodinách povětšinou ve značně podroušeném stavu. Někdo na tento den vzpomíná s jistou dávkou ironie, jiného se naopak zmocňuje nostalgie.

Grunt pro oficiální a jednotné oslavy MDŽ v Československu byl položen v roce 1974 s ustavujícím sjezdem Československého svazu žen. Nad ním pak převzala pomyslné žezlo soudružka Marie Kabrhelová, předsedkyně tohoto svazu, která byla jedním ze symbolů normalizace.

Perníkové srdce a přáníčka

V podnicích ženy dostávaly od ROH (tehdejších odborů) nejen typické rudé karafiáty, bonboniery, perníková srdce, ale také šátky, froté ručníky, mýdlové kazety či lázeňské pohárky. Ty se následně hodily při rekreaci v lázních. Do svátku byly samozřejmě vtaženy také děti. Ve školách nebo v pionýrských oddílech (menší děti v jiskřičkách) vyráběly přáníčka, do kterých psaly verše. Ty po většinou začínaly slovy: „Moje milá maminko, vše nejlepší k MDŽ…“ Nutno podotknout, že se školáci na výrobu přáníček převážně těšili.

Recitační pásmo

Kapitolou samo o sobě pak byla kulturní vložka každé podnikové oslavy. Klasické verše pro recitační pásma k MDŽ pocházely z pera představitele budovatelské poezie Michala Sedloně z padesátých let, který vnucoval lidem ženu coby budovatelku.

Ukázka takové poezie....:

Parfémem pleť nevoní si,

Neobléká drahé róby,

Statné děvče v kombinéze,

Hrdinkou je naší doby.

Její stroj nás k zítřku veze,

Z políček se stanou lány,

Jednou zorá všechny meze,

I ty, co jsou mezi námi.

Historie MDŽ

Přestože máme MDŽ spojen s totalitou, jeho původ je třeba hledat počátkem 20. století v New Yorku, kde se konala stávka amerických šadlen za lepší pracovní podmínky. Návrh na zavedení MDŽ předložila v roce 1910 Clara Zetkinová na Mezinárodní konferenci socialistických oprganizací v Kodani. V roce 1975 OSN oficiálně uznala MDŽ jako svátek ve všech zemích.