Státní zdravotní ústav vydal svoje varování před škodlivostí vodní dýmky jako reakci na zkreslené informace o míře její škodlivosti.

Vodní dýmka je známa už více než 400 let a v oblibě byla hlavně mezi staršími muži v Orientu. V dnešní době je kouření "vodnice" anebo "šíši", jak je dýmka slangově nazývána, je rozšířeno hlavně mezi mladšími generacemi. Kouření dýmky je často považováno za zajímavou, netradiční a exotickou aktivitu.

Stejně nebezpečná jako cigarety

Mladí podle expertů vnímají zdravotní rizika kouření vodní dýmky jako hypotetické. Pokud si někteří z nich připouštějí riziko vzniku rakoviny plic, případně srdečního onemocnění, je opomíjeno riziko přenosu infekcí.

Málo se prý například ví, že při průměrném hodinovém posezení u vodní dýmky kuřák vdechne přibližně 100 až 200krát více kouře než při vykouření běžné cigarety. Sdílení náústku při kouření vodní dýmky podle lékařů představuje riziko přenosu infekčních chorob, například tuberkulózy nebo infekčního zánětu jater.

Co všechno vykouříte?

Během jednoho posezení s vodní dýmkou se vytvoří v průměru 70 litrů kouře. Podle způsobu zapálení tabáku a velikosti zápalného uhlíku se vytváří až 100krát více dehtu, až 50krát víc oxidu uhelnatého a kouř obsahuje až šestkrát víc nikotinu než jedna cigareta.

Voda v nádobce dým především ochlazuje. I po průchodu vodou ale obsahuje kouř vysoké dávky jedovatých látek, například oxid uhelnatý, těžké kovy a řadu látek vyvolávajících rakovinu.  Pravidelné kouření dýmky může vést ke vzniku závislosti na nikotinu. Pasivní kouření je rizikové i pro nekuřáky, varují odborníci.