Hostětín: Tady se lidé nerozvádějí

Jako v ráji si připadá 230 obyvatel Hostětína. Malou obec v biosferické rezervaci lze považovat opravdu tak trochu za zázrak. Lidé se tam totiž nerozvádějí a vesnice může být bez nadsázky označena jako nejekologičtější v republice! Hostětín leží na úpatí Bílých Karpat na Uherskohradišťsku. Radnice, kterou předcházejících 12 let vedl starosta Drahomír Orsák (52), se nikdy nebála zkusit něco nového. A tak se Hostětín letos zařadil hned za evropské metropole Londýn, Miláno a belgické Antverpy! Pouze tam jsou zatím osvětleny ulice nejnovějším typem sodíkové výbojky CosmoPolis! Projekt úsporného veřejného osvětlení, první v Česku, uskutečnily Nadace Partnerství, Philips a radnice. "Na dosavadních 40 stožárů byla namontována moderní svítidla. Rtuťové výbojky byly nahrazeny sodíkovými. Příkon dříve přesahoval pět kilowattů. Nyní se snížil na polovinu. Bylo eliminováno i rušivé světlo," vysvětlil při slavnostním rozsvícení starosta Robert Janota (41). Proslulost přinesl obci místní Jablečný mošt, z nějž se stala uznávaná biopotravina, a také množství uskutečněných modelových projektů pro venkov. Jednou z nich je obnova původních odrůd jabloní, hrušní a třešní. Dlážděnou náves lemují obecní úřad, hospoda, obchod, zastávka. Přibylo vzdělávací a informační centrum Veronica. Za dveřmi okolních domů si místní hlídají recept na ideální partnerské vztahy: Rozvod téměř neznají a už pět zdejších rodin oslavilo zlatou svatbu. Zelenou ekologii dali v obci již v roce 1996, když postavili kořenovou čistírnu odpadních vod. Směřují do ní veškeré splašky. "Osm rodin využívá k ohřevu užitkové vody sluneční kolektory. Slouží moštárně i ekologickému centru," řekl člen zastupitelstva Radim Machů (33). Až na výjimky neuvidíte v obci kouř z komínů. Lidé nemusejí topit! Slouží jim obecní výtopna na dřevní štěpky. Turisty láká čistý vzduch a příroda, místní nikam jezdit nemusejí. Žijí přece tak trochu jako v ráji...

---

Co mají v ekologickém ráji 1. MOŠTÁRNA Vznikla v roce 2000 ze staré stodoly. Proslavila se skvělým a i v zahraničí proslulým Jablečným moštem. Bělokarpatská specialita má právem certifikát - bioprodukt. V moštárně zpracují ročně až 200 tun původních odrůd jablek. Úroda pochází ze sadů obhospodařovaných podle zásad ekologického zemědělství. "Je zaručeno, že pěstitelé stromy nehnojí, neošetřují postřiky. Kromě jablečného moštu je oblíbený ještě s přídavkem černého rybízu a čistý z červené řepy," upozorňuje Radim Machů. 2. JABLEČNÝ MOŠT Obec proslavil široko daleko. Jedná se o bioprodukt, který neobsahuje žádné chemické látky. Chutnal dokonce i Japoncům. 3. NÁVES U obecního úřadu každoročně na podzim ožívá Jablečnou slavností. Pije se na ní mošt, chutnají jablka i štrúdly. 4. VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Stará svítidla z 60. a 70. let nahradila moderní s nejnovějšími sodíkovými výbojkami. Nová svítidla eliminují světelné znečištění. "Nesvítí "Pánubohu" do oken. Svítidla za 133 tisíc jsme dostali darem. Instalace nás přišla na 105 tisíc. Ročně jsme platili za energii 30 tisíc. Jsem rád, že snížíme náklady na 15 a jsme první v ČR," reagoval neuvolněný starosta Robert Janota. 5. SUŠÁRNA Patří mezi rarity. Je 200 let stará. Topí se v ní pouze dřevem. Usuší se v ní bez přístupu dýmu až čtyři tuny čerstvého ovoce za sezonu, když je dobrá úroda. Dříve byly v okolí desítky sušíren a sušené ovoce prodávali obchodníci do zahraničí. 6. VZDĚLÁVACÍ CENTRUM VERONICA Postavilo Sdružení Veronica s přispěním fondů EU a státních dotací za 23 milionů. Prezentovat se zde budou ekologické projekty. Uvnitř je přednáškový sál, tvůrčí dílna, kanceláře i ubytování s kapacitou 25 lidí. "Pasivní dům" je postaven podle nejnovějších technologií s využitím tradičních materiálů, jako je dřevo nebo sláma. Ta posloužila jako tepelná izolace na rovné střeše. Betonové stěny mají vnitřní omítky hliněné. V centru budou odborníci poskytovat vzdělání a osvětu například studentům či zástupcům veřejné správy. 7. SLUNEČNÍ KOLEKTORY Budovali od 1997 do roku 2000 ve spolupráci se sdružením Veronica. Slouží v osmi domácnostech, moštárně a ekologickém centru. Instalace jednoho stála 30 tisíc. Obyvatelé přispěli z vlastní kapsy polovinou této částky. 8. OBECNÍ VÝTOPNA Topí se v ní dřevními štěpky. Investice přišla na 36 milionů korun. Ústřední topení již 80 % obyvatel nepoužívá. I díky ní mají ve vesnici bělostný sníh. Saze a popílek neznají. 9. KOŘENOVÁ ČISTIČKA Odpadní vody procházejí přes štěrkový filtr osázený rákosem. 10. SOCHY Blízké okolí obce je vyzdobeno sochami ze dřeva. Jsou vysoké od 2,5 do 5 metrů. Vytvořili je čeští a slovenští umělci na sympoziu Sochy v krajině. U potoka drží Vodník pevně za cop mladou dívku, nad čistírnou odpadních vod je Odpočívadlo -brána, kde je sedátko pro Adama a Evu. Obcí prochází Bojkovická naučná stezka, která jde po samé hranici se SR.