Už dnes, těsně před půl osmou večer, přijde astronomické jaro, počasí se mu ale zatím moc nepodobá. O víkendu sice mělo sluníčko tu a tam snahu a někde došlo i na opalování. Ale po dlouhé zimě se lidé přesto bojí, že až se oteplí natrvalo, spadnou z chladných dní rovnou do skoro dvacetistupňového tepla. Tak to bylo i loni a v posledním desetiletí už několikrát. Čtyři roční období se tak možná stávají minulostí. Není vyloučené, že nám zbudou jen dvě: zima a léto. Astronomické jaro dnes začne přesně v 19:25, ale během týdne se budou teploty pohybovat jen okolo 5 až 7 stupňů. Oteplit by se mělo podle meteorologů snad o víkendu. Včera už se rtuť teploměru vyšplhala na 11,1 °C. Ale neradujte se, podle pak totiž mají teploty zase znovu spadnout. Možná se tak dočkáme skoku mezi zimou a létem i letos. Podle archivních záznamů jsme o vlahé jarní počasí přišli například v roce 1996, kdy ještě v první polovině dubna bylo i ve dne skoro na nule a 18. dubna se rtuť teploměru vyšplhala na 20 stupňů. Prudké skoky z chladu do tepla jsme zažili i loni na konci zimy. Zatímco 13. března bylo jen kolem nuly a na republiku se sypal sníh, o čtyři dny poději vystoupila teplota na 11 stupňů. Žádná studie, která by se zkracováním ročních období zabývala, ale zatím neexistuje. "Rychlé přechody ze zimy do tepla a naopak na podzim z teplých dnů do mrazivých mohou být jen náhodné," upozornil klimatolog Jan Ambrozek. Důležité tak pro lidskou psychiku, kterou ničí několikaměsíční dlouhá zima, bude aspoň to, že se ode dneška opět začne prodlužovat den.
První jarní den: Jak bývalo? * Nejtepleji: 18,4 °C v roce 1884 * Nejchladněji: -10,7 °C v roce 1865 Průměrné teploty za celý měsíc * Nejteplejší březen: 4,6 °C v roce 1999 * Nejstudenější březen: 1,5 °C v roce 2005 * Letošní březen: -1,7 °C (od 1. do 17. 3.)
zhlédlo 
