Zatímco většina místních má na dvorku slepice nebo kozu, Žaneta Fabiánová na něm chová Šajtana a Mohammeda, dva asijské velbloudy.

Na dvorku v Bítově je to zvláštní společnost. Ovce, koza, kůň a dva dvouhrbí exoti. Nejvíc se s nimi kamarádí koza, která se chová jako ovčácký pes. Když se jí rozeběhnou, shání je dohromady. V noci se zahřívá mezi jejich chlupatými těly. Zato kobylka se na ně dívá nevraživým okem. Tihle divní koně se jí nějak nezdají.

Velbloudí závody
„Velbloudi mě nadchli v Austrálii, když jsem tam pracovala na místní farmě za byt a stravu,“ vypráví Žaneta Fabiánová. Měsíc a půl chystala snídaně pro turisty a tu a tam za odměnu s nimi směla na vyjížďku.

V nedalekém městě Alice Springs tou dobou pořádali oblíbené velbloudí závody a Žaneta si je chtěla vyzkoušet.

„Přemluvila jsem majitele farmy, aby mě tam pustil. Jen od nás tam jelo osmnáct velbloudů. Soutěží se na čtyři sta metrů dlouhé dráze. Závodníci ulehnou na start a jakmile si lehne poslední, je dán povel k startu.

Napoprvé mi sjely nohy z třmenů a z rukou mi vypadly otěže, takže velbloud běžel sám a já se ho jen usilovně držela, abych nespadla. Zkusila jsem to podruhé na jiném a vyhrála!

Dodnes si pamatuju, že tenhle borec se jmenoval Lex, letěl jen tak nad zemí, já se vznášela a vyhráli jsme první cenu!“

Nenároční mazlíci
Po návratu z Austrálie se Žaneta rozhodla, že bez velbloudů nemůže žít, a tak si před třemi lety pořídila z cirkusu Berousek jednoho staršího, patnáctiletého Mohammeda, a druhého mladého, dnes pětiletého Šajtana.

Oba jsou vykastrovaní, takže klidní, ale jako všichni příslušníci této rasy, jsou také paličatí. Jejich chov je prý nenáročný – snědí toho méně než kůň – většinou seno, milují ovoce a zeleninu, tvrdé pečivo, ale po cestě na pole nepohrdnou ani větvičkami stromu. Dožívají se čtyřiceti let, takže jako domácí mazlíčci jsou ideální.

„Velbloudi jsou sice zapsáni na listu nebezpečných zvířat, ale víc než kopnutí jako od koně vám nehrozí,“ říká jejich chovatelka, která si v Bítově otevřela »půjčovnu velbloudů« neboli putování mezi hrby.

Můžete strávit celý den na cestě jižními Čechami anebo třeba jen hodinu. Zážitek je to v každém případě originální.

 

Velbloud asijský – dvouhrbý

Pochází z náhorních oblastí Střední Asie, chladných částí Mongolska a Číny. Proto také u nás velmi dobře snáší zimu a může být ustájen v otevřeném boxu. Je to býložravec, kterému stačí k životu tráva, listy stromů a podobně. Pokud byste si ho chtěli koupit, zaplatíte za mladé nevycvičené zvíře přibližně 140 tisíc Kč a cvičené je ještě dražší. Výcvik je nutný, aby vás poslouchal.