Živočichové výkonější než žárovky...

A co všechno lze v přírodě vidět svítit? Kromě světlušek, které žijí i v Česku, především mořské živočichy ve velkých hloubkách a houby.

JAK VZNIKÁ PŘÍRODNÍ SVĚTLO: U všech světélkujících organismů vzniká světlo pomocí látky zvané luciferin, která díky enzymu s názvem luciferáza reaguje s kyslíkem. Důvod toho, proč organismy světélkují, je různý. Mořští živočichové svým světlem chtějí nalákat potravu nebo vystrašit predátora, světlušky zas pomocí svého světla hledají partnera. Proč však svítí některé druhy hub, není jasné.

PAŘEZNÍK OBECNÝ

Pařezník obecný umí vydávat opravdu intenzivní světlo | profi media.cz a abl

Houba pařezník obecný roste v mírném pásu po celém světě, tedy i v České republice. Pokud má člověk štěstí, může tuto houbu vidět v noci jasně svítit zeleným světlem. A to někdy dokonce tak intenzivně, že si pomocí tohoto »houbového světla« lze číst i noviny. Většinou však člověk pařezník svítit jen tak neuvidí. Pro světélkující houby je totiž nejideálnější tropické prostředí.

SVĚTLUŠKA VĚTŠÍ

Svítícím zadečkem láká světluška partnera | profi media.cz a abl

Dalším svítícím tvorem, který se dá najít i na území České republiky, je světluška větší, které se lidově říká svatojánský brouček. Lidové označení vzniklo díky tomu, že se svítící brouk objevuje hlavně na začátku léta, kolem dne, kdy má svátek Jan. Světluška větší umí rozsvítit svůj zadeček zeleným světlem vlastní vůlí. Brouk tuto dovednost využívá k nalákání partnera. Samičky přitom umějí svítit intenzivnějším světlem než samci.

ŽEBERNATKA HLUBINNÁ

Světélkování žebernatky hlubinné připomíná elektrický výboj | profi media.cz a abl

Primitivní vodní živočich žebernatka hlubinná žije ve všech světových oceánech v hloubřesahujících jeden kilometr, kam už kách př iknou sluneční paprsky. Žebernatky neproni hlubinné většinou dorůstají do délky pěti centimetrů. Jejich poznávacím znamením je modré světlo připomínající elektrický jasně mk výboj, které jejich tělo vydává. Cílem tohoto světélkování je přilákat k sobě potravu.

SEPIOLA KROPENATÁ

Drobný hlavonožec se maskuje za měsíční svit | profi media.cz a abl

Drobný hlavonožec sepiola kropenatá se velmi často pohybuje u hladiny moře a je tak snadnou kořistí pro mořské predátory. Aby však zvýšil své šance na přežití, umí svítit spodní částí svého těla. Pro dravé mořské živočichy se pak při pohledu z hlubiny stává neviditelný, jelikož splyne s měsíčním svitem. O světlo sepioly kropenaté se starají bakterie s názvem Vibrio fischeri, které se množí ve speciálním orgánu.

TALÍŘOVKA SVÍTIVÁ

Tato medúza svítí hlavně po kontaktu s jiným tvorem | profi media.cz a abl

Medúzu talířovku svítivou má velkou šanci vidět i český turista, který jede do Chorvatska. Často se totiž vyskytuje v Jaderském moři. Setkání s talířovkou svítivou však může být velmi bolestivé, jelikož je žahavá. K další dovednosti medúzy, jak už její název napovídá, patří světélkování. Talířovka používá světlo většinou při kontaktu s jiným tvorem jako obraný reflex. Slabě ale svítí, i když je v bezpečí.