Její matka totiž pochází z ostravské chovné stanice Mokrý bandita a byla dovezena z Ameriky ze stejného chovu jako Bo. Dá se říct, že mají společné prarodiče. „Teď jsou jí tři roky, takže jsme netušili, že si kupujeme tak mediálně zajímavého psa,“ směje se majitelka Kamila Volfová.
„Hlavně nám tehdy šlo o to, aby to bylo geneticky zdravé plemeno. Měli jsme totiž předtím fenku pitbula, která byla alergická na kvetoucí louky. Nemohli jsme s ní do přírody a měla neustálé zdravotní potíže. Původně jsme si mysleli na labradora, ale ti zase mají problémy s kyčlemi,“ vypráví chovatelka.
Pošťáci i hlídači
Portugalští vodní psi jsou podle všeho jedním z nejzdravějších plemen, ačkoliv jejich doložená historie sahá až někam do 5. století. Od nepaměti pomáhali portugalským rybářům tahat sítě z moře tak, že se pro ně potápěli, a navíc plnili funkci pošťáků – plavali od jedné lodi k druhé a doručovali zprávy. Díky své přirozené nedůvěřivosti bývají i dobrými hlídači.
Amálka není zrovna vítací pes, jako jsou retrívři nebo labradoři. Chvíli jí trvá, než si na nás zvykne a nechá se pohladit po jemné srsti.
„Právě její srst, která nemá podsadu a je tedy příznivá i pro alergiky, rozhodla o tom, že jsme si ji pořídili. Věděli jsme, že budeme mít malé dítě a že by mohlo být alergické po mně,“ říká Kamila Volfová. Ze stejného důvodu zvolil tohle plemeno i prezident Obama. Jedna z jeho dcer je totiž také alergická.
„Portugalský vodní pes má i jiné zvláštnosti, které jsme objevili až u veterináře. Například ucho je složené ze zvláštních záhybů tak, aby se psi mohli potápět do hloubky
Přidat názor
zhlédlo 
