Městská citadela ve městě Erbil má rozlohu kolem jedenácti hektarů. Lidé tady žili už dva tisíce let před naším letopočtem. Památky, které po nich zbyly, teď opravují restaurátoři z české firmy Gema Art Group.

„Předběžný geofyzikální průzkum ukázal, že šestnáct metrů pod povrchem jsou obří kamenné bloky – možná zbytky chrámu bohyně Ištart,“ říká Petr Justa, ředitel mezinárodního oddělení Gema Art.

Fotogalerie

předchozí

další

Kdysi byl součástí mešity Muzaffaríja ze 14. století. Ta už nestojí a na jejím místě je nyní Minaretový park, oáza zeleně v kurdském Erbilu.

1/8

Když česká vláda v roce 2004 vyčlenila půl miliardy korun na program poválečné obnovy Iráku, uchytili se odborníci z Gemy nejprve v Bagdádu. V irácké národní knihovně a archivu, jejichž budovy za války v létě 2003 vyhořely. Kdo tehdy mohl, hasil. Voda ale svitky velmi poničila.

„Pomohly nám zkušenosti z pražských povodní,“ vzpomíná Miroslav Houska z Gemy. „Američtí vojáci písemnosti uložili do svých polních mrazíren. Jenomže kvůli výpadkům proudu začalo všechno hnít. V ulicích Bagdádu se kromě toho tehdy válčilo.“

Expertní tým tak sbalil svoje laboratoře a konzervační vybavení a odjel do Kurdistánu, do Erbilu.

Zachráněný Minaret

Archiv se nakonec podařilo zachránit a právě to našim otevřelo v Iráku dveře dokořán. „V Erbilu jsme už zůstali, Češi tady mají odedávna tu nejlepší pověst,“ říká Justa. Český program rekonstrukce Iráku skončil v roce 2006. „Od té doby tu vyhledáváme zakázky sami, vcelku to jde,“ doplnil Miroslav Houska.

Symbolem Kurdistánu nejsou jen divoké hory, ale i nakloněný minaret zvaný Čoli (osamělý). Díky českým restaurátorům je dnes jako nový. Do dálky svítí jeho kachlíky se vzácnou egyptskou modří. Češi už v Iráku prozkoumali i palác v Ktesifónu nebo dvaapadesát metrů vysoký minaret Al Hadbá v Mosulu z roku 640 n. l.

Zbládnou i Citadelu?

Citadela v Erbilu potřebuje rekonstrukci jako sůl. Její obvodové zdi obklopují přibližně 780 obytných domů a dalších budov. Ještě nedávno tu byl obrovský uprchlický tábor, uchylovali se sem Kurdové z hor, kterým vesnice rozbombardovala letadla Saddáma Husajna.

Celkový pohled na citadelu z vrtulníku – je to jedna z posledních dosud archeologicky zcela neprozkoumaných památek na světě. Nikdo neví, co všechno může skrývat.

Autor: archiv Gema Art Group a.s.

Velká část citadely je kromě toho podmáčená kvůli špatnému rozvodu vody a nemá kanalizaci. Zatím tu probíhá archeologický výzkum, brzy začne rekonstrukce. „Citadela je unikát, zaslouží si záchranu a revitalizaci. Máme velkou šanci podílet se na ní,“ říká Justa.