Navrhla ho na ni Akademie věd. díky jemu a jeho výzkumnému týmu jedničkou i v mezinárodním měřítku.
Profesoru Holému a výzkumníkům, které kolem sebe za víc než čtyřicet let práce shromáždil, vděčí spousta HIV pozitivních lidí za prodloužení života. Jeho lék Viread totiž poskytuje nemocným až dvacet let navíc, a to už něco znamená. Navíc před jeho objevem museli nemocní hltat až patnáct tablet preparátů denně. Teď stačí jedna malá pilulka.
Pokud Antonín Holý získá Nobelovu cenu, bude třetím Čechem v historii, jimž se tohoto ocenění dostalo
1/2
Vistide, jehož účinnou látku profesor Holý objevil, si zase dokáže poradit s virózami útočícími na lidské tělo po poklesu imunity při AIDS.
Se žloutenkou typu B se dokáže vypořádat lék Hespera, u jehož zrodu stál rovněž český chemik a jeho kolegové. Celkem pět převratných léků už pomáhá lidem díky práci českého vědce včetně léku proti rakovině lymfatických uzlin, který se teď testuje u nás i v USA na lidech.
Mezinárodní uznání
Profesor Holý je uznávanou autoritou už desítky let. Specializuje se na vývoj antivirových preparátů a od roku 1976 na tom spolupracuje s Erikem De Clercqem z Katolické univerzity v belgické Lovani. Výsledky jejich práce a zejména podíl českého vědce přesvědčily americkou farmaceutickou firmu Gilead Sciences, aby v roce 2006 uzavřela s Ústavem organické chemie a biochemie smlouvu o vytvoření nového společného výzkumného centra.
Miliony od Američanů
Ústav sídlí v Praze a dostává od Američanů každý rok 1 100 000 amerických dolarů (přes 18 milionů korun) na výzkum nových léků, z čehož částka 200 000 dolarů (3,4 milionu korun) je určena výhradně pro Antonína Holého. Ten také vymyslel a do praxe uvedl původní český preparát antiherpetikum Duviragel a všechny léky, o kterých byla řeč úvodem, se vyrábějí v USA v jeho licencích. Zlikvidují například pásový opar, virus pravých neštovic a další viry, proti kterým nebyla obrana nebo jen velmi nedokonalá.
Pocta nejvyšší
Profesor Holý byl jmenován čestným profesorem v oboru medicinální chemie, je čestným profesorem univerzit v britském Manchesteru, belgickém Gentu i v Olomouci. Celkem 7500 vědeckých prací publikovaných v různých zemích se odvolává na jeho objevy a cituje z nich, je držitelem šedesáti českých i zahraničních patentů.
Teď se přiblížil i k zřejmě největší poctě, jakou může vědec získat. "Uděláme vše pro to, aby se kritéria Nobelovky, tak, jak je stanovil její otec, vrátila k původní myšlence. Nobelovu cenu za medicínu má podle ní získat vědec, jehož objevy zachraňují lidské životy," říká předseda české Akademie věd Václav Pačes. "A to je zcela nesporně případ právě profesora Antonína Holého. Takže uvidíme." Hnidopichové ovšem tvrdí, že 'prolobbovat' kandidaturu profesora Holého nebude příští rok nic lehkého. Komise přijímající návrhy na uchazeče o Nobelovu cenu prý na malé země a jejich vědu pohlíží s velkou dávku přezíravosti.
Co objevil Antonín Holý
- Duvira gel - 1980 Je gel proti oparům. Byl vyvinut zhruba v polovině 80. let. Nepěkný opar v obličeji dokáže gel 'vymazat' už během pěti dnů, když se nasadí při prvních příznacích.
- Vistide - 1996 Je antivirus, který účinně působí například na pásové opary, pravé neštovice a záněty sítnice.
- Viread - 2001 Nejznámější Holého objev. Patří mezi nejúčinnější léky při boji proti viru HIV. U většiny pacientů značně zmírňuje potíže při nemoci AIDS.
- Hepsera - 2002 Původně to měl být lék na HIV, avšak na to bylo třeba pozřít větší, škodlivé množství. V menším množství, které už škodlivé není, pomáhá v boji proti žloutence typu B.
- Truvada - 2004 Je lék, který se musí brát spolu s další látkou účinnou v boji proti HIV. Truvada snižuje množství viru HIV v krvi. AIDS sice nevyléčí, ale oddálí selhání imunitního systému
ČEŠTÍ NOSITELÉ NOBELOVY CENY:
Jaroslav Seifert (literatura)
Nobelovu cenu obdržel v roce 1984. Tato výjimečná událost však byla v minulém režimu téměř promlčena. Seifert zemřel na začátku roku 1986 ve věku 84 let.
Jaroslav Heyrovský (chemie)
Během své kariéry se stále zaměřoval hlavně na elektrochemii a objevil novou elektrochemickou analytickou metodu zvanou polarofragie. Vytvořil přístroj zvaný polarograf, který umí určit přítomnost a koncentraci neznámých látek v roztoku. Právě za jeho objevení získal v roce 1959 Nobelovu cenu. Zemřel na jaře roku 1967 ve věku 76 let.
zhlédlo 
