Otřesení lidé se chodí dívat na místo obrovské tragédie a na jazyku mají jednu otázku: Proč? Přiznávají, že nyní se necítí na sídlišti dobře a jsou ostražití. Ale život jde dál - obchody jsou otevřené a na ulici proudí davy.
Dlouholetý redaktor Slovenské televize Juraj Mravec, který žije v této části Bratislavy dvacet let, chce o tragédii natočit dokumentární film. Budou v něm i jména obětí. Jejich fotografie kdosi vyvěsil na improvizované smuteční tablo.
Lidé tak mohou pohlédnout do tváře sester Slezákových, dvanáctiletého Jožka Slezáka, Jozefa Pútika (†48), Jozefy Slezákové (†68). Pod fotografií hoří svíčky. Lidé se u nich často zastavují a modlí se. Kus dál ještě leží kusy policejní pásky, kterou bylo místo označeno.
Přestřelku připomínají stopy po nábojích a také krvavá stopa místa, kde šílený vrah vydechl naposledy...
Část Slováků nechce státní smutek za vyvražděné Romy!
Po masakru v Devínské Nové Vsi v Bratislavě se Slovensko ponořilo do problému, který má rasový podtext. Velká část veřejnosti si nepřeje, aby byl na…celý článek
zhlédlo 
