Karel Pavela přišel o zrak v 17 letech při úraze. Po úspěšné transplantaci umělé rohovky nyní dojíždí do Zlína na kontroly a akupunkturu. Ta mu posiluje centrum zraku v mozku,které se po více než půl století znovu učí na okolní vjemy reagovat. Lékaři dělá pacient velkou radost.

„Vidí na třicet procent a zrak se mu pomalu, ale stále zlepšuje,“ říká Pavel Stodůlka. „Pořád jdu dopředu. Vidím svět mnohem jasněji. Pan primář mně předepsal na čtení 2,5 dioptrie. A představte si, že jsem už odložil lupu! Dokážu číst bez ní,“ raduje se jako malý kluk Karel Pavela. „Poznávám barevné domy na stále větší dálku. Když jdeme se ženou na autobus, přečtu, kam jede i jeho číslo. Parádně se cítím na zahradě. Tam už se očima dokážu orientovat. Vidím, jak rozkvétají jabloně a třešně. Jejich květy jsem neviděl 53 let,“ říká pan Karel

Dřívější slepec už dokonce začal psát a kreslit. Primáře překvapil vlastnoručně napsaným blahopřáním. „Ruka není sice vypsaná, píšu jako prvňák. Ale mozek to nezapomněl. Ani jediné písmeno,“ říká nadšeně. S vnučkou Simonou (16) také mastí karty – prší a sedmu. „Těším se na září. Chci jet do Prahy,“ řekl.

Po článku v Blesku, kdy vyslovil přání vidět Prahu a její památky, přišla nabídka ze Správy Pražského hradu. „Napsali, že mi to rádi umožní a dají k dispozici průvodce. Taková nabídka se nedá přece odmítnout,“ dodal.