Anna Siváková mohla svou dcerku vzít do náruče poprvé od chvíle, co ji vlastnoručně vynesla z hořícího domu, který jim ve Vítkově zapálili neonacisté.
„Jsem nesmírně šťastná,“ šeptala žena a do očí se jí draly slzy. Děvčátko, které utrpělo popáleniny na téměř 80 procentech těla, má tělíčko samou jizvu. Když se k němu ale maminka naklonila, hned ji chytlo kolem krku a hlavičku si položilo na její rameno. „Toto je pro mámu nejkrásnější pocit na světě,“ dodala paní Anna.
Lékaři v popáleninovém centru ostravské nemocnice už dítěti dovolili převoz z jednotky intenzivní péče na standardní pokoj, a tak u něj už může být máma i přes noc.
Siváková bude s dcerkou ve špitále asi dva týdny. „Pak bychom, pokud Natálka neonemocní, mohly obě domů. I když se těším, vím, že ten pobyt tady je důležitý. Učím se, jak o dceru pečovat. Rehabilitujeme, spáleniny jí mastím krémem,“ rozpovídala se matka holčičky.
Přiznala, že se na první objetí dcery a první noc vedle ní, po tak dlouhé době, tak těšila, že v noci nemohla spát. A také pro Natálku byl včerejší den zřejmě silným zážitkem. „Usnula už v šest hodin večer. Samozřejmě až jsem jí pověděla pohádku O krtečkovi. Tu má nejradši,“ usmála se Siváková.



