Blesk s pilotem vrtulníku Mi-8 Jaroslavem Žiliakem (57) v úterý na palubě stroje mluvil.

Jakou máte praxi? Kde všude jste létal s helikoptérami?

"Létám čtvrt století. U ČSA, Slovairu. Za pětadvacet let jsem nalétal s vrtulníkama šest tisíc hodin."

Co se vlastně stalo v pondělí nad Vltavou? Jak jste se dozvěděl o maléru?

Letěli jsme s nákladem ve výšce 150 metrů. Byli jsme za Karlovým mostem, když mi palubní operátor Štěpán Černosta hlásil, že se ta bedna zbortila a část nákladu spadla do řeky. Musel jsem jednat, a to hned. To znamenalo, rychle sletět dolů, nad řeku. Kdyby vypadly další věci, mohly by třeba ve větru letět nekontrolovaně nad místa, kde jsou lidé. A to by bylo dost špatné."

Vy jste ještě v podobné situaci nebyl?

"Zažil jsem ledacos, ale tohle fakt ještě ne. To se stalo poprvé. Všechno se poskládalo za sebou. Nesměl jsem dopustit dominový efekt. Ten by znamenal opravdu průšvih."

Co bylo dál? Jaké byli možnosti?

"Mohli jsme přistát někde na břehu, ale to jsem zavrhl. Nevěděl jsem totiž, jestli ještě něco z poškozené bedny nevypadne, to bylo nebezpečné. Mohl jsem náklad shodit celý do řeky. Teď bylo důležité se domluvit s kolegou Štěpánem. Dost jsem si oddechl, když mi hlásil, že už to drží pohromadě. Tak jsem se bezpečnou cestou přes řeku na Letnou vrátil. Kdyby se něco změnilo, musel bych rychle dolů."

Teď už jste sledoval náklad? Co dělal palubní oparátor?

Ten sleduje náklad od staru až do uložení na místo určení. Tohle je týmová práce. Pilot se musí věnovat letu. Na náklad nevidí. Ten je v těžišti stroje. Já sedím šest metrů vpředu. Reaguji na hlášení operátora. Potom se musím rozhodnout. Pondělní problém jsme zvládli."

Tak kde byla vlastně chyba?

"Ta benda byla slabý plech s trochou dřeva. Výrobce měl vědět, že kontejner má mít sílu náklad udržet, aby všechno drželo pohromadě. My jsme měli náklad dobře uvázaný, nikdy by nám nespadl. Konstrukce kontejneru podle mne nebyla dobrá."