Přítel rodiny, režisér Břetislav Rychlík řekl, že se Kunderovo zdraví se zhoršilo na jaře po sérii operací. „Od jedné z operací byl v umělém spánku, lékaři jej již neprobudili,“ řekl. Až do letoška byl ale rodák z Kunštátu na Blanensku umělecky aktivní.

"Byla to osobnost neobyčejně širokého záběru, vskutku renesanční člověk - básník, ale i znalec výtvarného umění a dobrý výtvarník a vynikající překladatel," řekl ředitel Památníku písemnictví na Moravě Vojen Drlík. V památníku v Rajhradě na Brněnsku do konce září trvá výstava o Kunderovi. Kundera do češtiny převedl například dílo Bertolta Brechta, připomněl Drlík.

Kundera se narodil 22. března 1920 v Brně, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (UK) v Praze a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po roce 1945 se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistické Skupiny Ra, redaktorem časopisu Blok a pracovníkem brněnské pobočky Svazu československých spisovatelů. Svou knižní prvotinu, básnickou sbírku Konstantina, vydal roku 1946.

V letech 1968 až 1970 působil jako dramaturg Mahenova divadla, činoherní scény dnešního Národního divadla Brno. "Je to historicky jedna z nejvýznamnějších osobností, které kdy s Mahenovou činohrou spolupracovaly. Vnímáme to jako velkou ztrátu pro celou kulturní sféru, nejen naše divadlo," řekl ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák.

Za normalizace nesměl publikovat, literatuře se věnoval i nadále, například pod pseudonymem překládal německou poezii. Jako historik se vedle Halase zaměřoval zejména na dadaistu Hanse Arpa a Bertolda Brechta.

V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu Cenu za celoživotní dílo oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V roce 2007 mu prezident Václav Klaus udělil státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Loni získal jednu z nejvýznamnějších tuzemských literárních poct - Cenu Jaroslava Seiferta udílenou Nadací Charty 77.