A není to jediný podfuk, který budete muset strávit, pokud nezačnete podrobně číst obaly potravin. Užitečným vodítkem pro vás bude i velký seriál Blesku!
Možná vás překvapí, že žampionová polévka neobsahuje ani půl procenta žampionů, v limonádě s názvem Orange není pomerančové šťávy ani kapička a tavené plátky nemají se sýrem vůbec nic společného. Ve všech je místo toho »cosi« chemického, co ošidí naše chutě a naplní naše žaludky, ale to je všechno.
Proč vypadají soupisky obsahu surovin jako čtení výbavy chemické laboratoře? Přírodní suroviny jsou totiž drahé a jako na potvoru se i rychleji kazí – a ani jedno z toho nemohou výrobci potřebovat.
Co se tedy ocitá na našich talířích, aniž bychom to věděli? Čím krmíme své děti v domnění, že jim dopřáváme »zdravé« tavené sýry či drůbeží maso?
Odpověď najdete na obalech a Blesk vám poradí, na co si dát pozor. V seriálu, který dnes začíná, se dozvíte, jaká éčka mohou zabít, jak odhalit fígle výrobců i prodejců a na co už příště neskočit.
Je libo salám bez masa?
Zeleninové polévky bez zeleniny, chilli omáčka bez chilli a salám s minimem masa. To není vtip, ale podvod. Jenže dobře chráněný přelepkou.
Co hledat na obalech?
„Lidé by se měli naučit číst údaje na obalech, i když je to někdy těžké, protože třeba složení bývá napsané malým písmem. Výrobce je však povinný uvádět složení výrobku na obalech větších než 10 cm2,“ říká Vít Syrový, odborník na výživu a potravinářskou chemii, autor knihy Tajemství výrobců potravin.
Křehčené maso
Mysleli jste si, že na mase nelze nic ošidit? Chyba lávky! Pokud si někde na sáčku přečtete, že jde o maso »křehčené «, pak zbystřete. Znamená to, že maso obsahuje velké množství vody, sůl a fosfáty. Maso získá na objemu a váze, což se líbí obchodníkům, ale pro nás, kteří ho máme na talíři, může mít řadu zdravotních následků – zejména riziko vysokého krevního tlaku a odvápnění kostí a zubů. Upravuje se tak většinou maso kuřecí, krůtí nebo králičí (mražené i chlazené).
Uzeniny z odpadu
Jestli chcete mít alespoň nějakou jistotu, že jíte uzeniny s masem, měli byste kupovat české výrobky. Obsah masa je totiž daný zákonem jen pro ně, ty zahraniční takové normy nemají. Mnohdy se tedy dováží výrobky, kde místo masa najdete masový odpad – semleté kosti, kůži či dokonce peří. Kromě toho je v uzeninách sádlo, lůj, mouka a sójová bílkovina.
Mnohem horší je však použití dusitanů E 250 a E 249. Podle Víta Syrového se jedná o jedny z nejnebezpečnějších přídatných látek: „Z dusitanů vznikají nitrosaminy, které způsobují např. rakovinu tlustého střeva, a proto by jejich užití mělo být značně omezeno. Je zarážející, že povolená norma dusitanů v mikrogramech na kilogram uzeniny je řádově tisícinásobně vyšší než limity dusitanů v pitné vodě.“
Párky jihočeské obsahují kolem 36 % masa, ale i dusitany a nejlevnější sójovou bílkovinu.
1/12
Co všechno se přidává do potravin?
● Aditiva jsou různé přídavné látky v potravinách
● Prodlužují jejich trvanlivost, upravují vzhled a chuť
AROMATA zlepšují chuť konzervovaných látek
NEJČASTĚJŠÍ: Glutamát draselný E 622 a glutamát sodný E 621. Objevují se v bujonových kostkách a hlavně v čínské kuchyni.
ZDRAVOTNÍ RIZIKA: Mohou způsobit pálení v krku, nevolnost a bušení srdce.
STABILIZÁTORY, ZAHUŠŤOVADLA A EMULGÁTORY zlepšují strukturu potravin – vypadají pak hutnější, než ve skutečnosti jsou.
NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ: Lecitin E 322, guma guar E 412, arabská guma E 414, pektin E 440, celulóza E 460. Jsou typické pro mléčné a zmrzlinářské výrobky. Např. sýry jsou plné emulgátorů – tzv. tavicích solí.
ZDRAVOTNÍ RIZIKA: Guma guar může u citlivých osob vyvolat kopřivku. Tavicí soli odvápňují kosti.
BARVIVA dají potravině barvu, kterou by neměla, nebo obnovují tu, která zeslábla během zpracování.
NEJČASTĚJI POUŽÍVANÁ: Na přírodní bázi jsou to např. E 100 kurkumin, E 101 ribofl avin, E 140 chlorofyly, E 150 karamel, E 160 karoteny, E 162 batanin (extrakt z červené řepy). Jejich množství používané do potravin není omezeno.
ZDRAVOTNÍ RIZIKA: Mezi syntetická, a tím pádem nezdravá barviva patří E 104 chinolinová žluť, E 122 azorubin, E 127 erythrosin, E 171 titanová běloba a další. Lze je použít jen do stanovených potravin a ve stanoveném množství. Vykazují značná zdravotní rizika!
KONZERVAČNÍ LÁTKY prodlužují trvanlivost potravin a chrání proti zkáze způsobené mikroorganismy.
NEJČASTĚJŠÍ: Dusitany (hlavně E 250), benzoany, siřičitany a kyseliny v uzeninách a křehčeném mase.
ZDRAVOTNÍ RIZIKA: Např. rakovina tlustého střeva u dusitanů.
ANTIOXIDANTY prodlužují trvanlivost potravin a chrání je proti zkáze oxidací (působení kyslíku), například žluknutí tuků a barevným změnám potravin.
NEJČASTĚJŠÍ: Přírodními antioxidanty jsou např. tokoferoly. Dávají se do tuků a olejů, sádla i žvýkaček, sypkých a dehydratovaných směsí pro přípravu moučníků, polévek a studených omáček.
ZDRAVOTNÍ RIZIKA: Nejsou známa.
SLADIDLA E 420 – E 959 dávají sladkou chuť, jsou mnohosetkrát sladší než cukr.
NEJČASTĚJŠÍ: Aspartam E 951 a sacharin E 954 a jsou hlavně v nápojích.
ZDRAVOTNÍ RIZIKA: Mají projímavé účinky. Sladidlo E 952 prokazatelně vyvolalo nádory u krys.
KYSELINY A REGULÁTORY KYSELOSTI dodávají kyselost.
NEJČASTĚJŠÍ: Kyselina fosforečná se přidává do limonád a colových nápojů. Její soli (fosforečnany) jsou v tavených sýrech.
ZDRAVOTNÍ RIZIKA: Způsobují podráždění žaludku.
Přidat názor
zhlédlo 
