Ministr školství Ondřej Liška (SZ) v Senátu řekl, že se školníků, kuchařek či uklízeček bude podstatným způsobem týkat už navýšení platů ve veřejném sektoru o 2,7 miliardy korun. Konkrétní částku ale neuvedl.

Navýšení a tabulkový přesun Liška označil za systémové řešení, o jehož hledání dnes Senát požádalo jeho ministerstvo na základě odborářské petice za odstranění nerovnosti v úrovni platů provozních a správních zaměstnanců ve školství. Jejich tabulkový přesun podle ministra díky navýšení částky na platy "nebude jen na úkor nenárokových složek, ale bude znamenat i absolutní navýšení jejich platů".

Liška ale přiznal, že i při zrušení nejnižší tarifní stupnice bude průměrný plat nepedagogů ve školách stále pod průměrným platem jak pedagogů, tak i zbytku veřejného sektoru.

Petici podle předsedy odborového svazu Františka Dobšíka podepsalo 52.000 lidí. Odborářům se nelíbí, že dosud je jich ze 77.000 zaměstnanců placených podle první, nejnižší stupnice 66.000 zaměstnáno ve školství. Podle nich například uklízečka nebo údržbář na úřadě mají vyšší plat než pracovníci škol, kteří dělají stejnou práci.

Odborářka Dagmar Čáslavová pro srovnání uvedla, že vedoucí školní jídelny má základní plat 14.470 korun, přičemž jako zaměstnankyně obce by měla minimálně 16.880 korun. Školníkův základní plat činí 11.454 korun, zatímco mzda obecního údržbáře 14.470 korun. Uklízečka ve škole dostává 8920 korun, zatímco na městském úřadu by měla 10.350 korun, uvedla.

"Podle dostupných údajů je průměrný plat všech provozních zaměstnanců ve školství za první pololetí letošního roku 12.129 korun, z toho základní plat je 10.670 korun, osobní příplatek 997 korun a odměny 462 korun," dodala Čáslavová. Průměrný plat v Česku nyní podle ČSÚ činí 23.182 korun.

Senátor ODS Jiří Žák připomněl, že sněmovní školský výbor navrhoval na platy nepedagogických pracovníků v příštím roce navíc vyčlenit 360 milionů korun. I když to sněmovna neschválila, tato částka je podle senátora součástí celkové sumy na navýšení platů ve veřejném sektoru.