Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uvedl, že spisovatel v 50. letech udal někdejšího letce a později západního agenta Miroslava Dvořáčka.
Kundera v telefonickém rozhovoru s ČTK informace označil za lži a atentát a řekl, že Dvořáčka ani další osobu v případu podle ústavu zainteresovanou neznal.
Ústav na svém zjištění trvá, byť připouští, že důkazy proti Kunderovi nejsou absolutní. V případě, že se zachovaly originální dokumenty, jsou údaje policie podle ústavu velmi důvěryhodné.
Jsou dvě indicie, ale stoprocentní jistota samozřejmě není, dokud se nepodaří získat všechny pamětníky, a to se bohužel podařit už nemůže, řekl v Rádiu Impuls pracovník ústavu Vojtěch Ripka. Podle něj také chybí například policejní protokol podepsaný Kunderou, i když to tehdy nebylo prý vždy potřeba.
I bez ohledu na konkrétní jména ale podle Kundery, který dlouhodobě odmítá s médii mluvit, "nemá žádnou pravděpodobnost" to, že by někoho udal. "Když už člověk něco takového dělá, musí k tomu mít motivy," řekl. Jak se ale do dokumentů státní bezpečnosti týkajících se Dvořáčka jeho jméno dostalo, neví. "To je jediná záhada, kterou vysvětlit neumím," řekl.
Kauzy si všimly světové agentury a na svých webových stránkách i přední listy. Většinou ale jen převzaly informaci týdeníku Respekt, že Kundera udal člověka, a široce zaznamenaly spisovatelovo dementi, jak ho na základě rozhovoru s ním obsahovala zpráva ČTK. Vlastní komentáře médií většinou chyběly až na výjimky třeba v Německu a v Rakousku. Například rakouský deník Kurier ve svém internetovém vydání napsal, že "Milan Kundera poslal v roce 1950 nepřítele režimu pod nůž".
Na základě informací zveřejněných ústavem se dnes podle Kundery v tisku objevilo i to, že byl ve službách státní bezpečnosti. "To je totální lež, přeci mě paměť nemůže klamat, nebyl jsem ve službách tajné policie," rozčiluje se spisovatel.
Vyšetřován státní bezpečností byl prý často - později, až v 60. letech. "Ne ale v raných 50. letech, nebyl jsem ani z ničeho podezřelý, byl jsem neznámý student fakulty. Jestli se někdo za moje jméno schoval, to nevím," uvedl.
O co v kauze jde?
Dvořáček podle ÚSTR uprchl v roce 1949 do tehdejšího západního Německa. Do vlasti se vrátil jako takzvaný agent chodec s úkolem získat pro spolupráci se Západem vysoce postaveného pracovníka československého chemického průmyslu. V Praze ale náhodou potkal svou známou Ivu Militkou, k níž na kolej si uložil kufr. Když si pro něj později přišel, čekala na něj policie a zatkla ho.
ost údajně upozornil právě Kundera. Dokládá to záznam policejního oddělení v Praze 6 z téhož dne, který ÚSTR dnes zveřejnil a podle něhož Kundera policii nahlásil, že Militká se s Dvořáčkem sešla v Praze.
Co Kunderu vedlo k udání člověka, kterého vůbec neznal, ale není podle ÚSTR zřejmé. Žádné dochované dokumenty tuto záhadu prý neobjasňují. Ani tato skutečnost ale údajně pracovníky ústavu neinspirovala k podrobnějšímu zkoumání činnosti Milana Kundery v 50. letech.
Nejen Kundera 'propadl' nadšení pro režim
Kunderovo nadšení pro socialismus nebylo mezi tehdejšími mladými intelektuály výjimkou. Podlehli mu i pozdější disidenti jako spisovatelé Pavel Kohout nebo Ivan Klíma. Také Kundera postupně přešel do tábora reformních komunistů a později k ostrým kritikům režimu. V 70. letech z Československa odešel a žije v ústraní.
Na to, že Dvořáček se na koleje vrátí, bezpečnost údajně upozornil právě Kundera. Dokládá to záznam policejního oddělení v Praze 6 z téhož dne, který ÚSTR dnes zveřejnil a podle něhož Kundera policii nahlásil, že Militká se s Dvořáčkem sešla v Praze.
Co Kunderu vedlo k udání člověka, kterého vůbec neznal, ale není podle ÚSTR zřejmé. Žádné dochované dokumenty tuto záhadu prý neobjasňují. Ani tato skutečnost ale údajně pracovníky ústavu neinspirovala k podrobnějšímu zkoumání činnosti Milana Kundery v 50. letech.
Nejen Kundera 'propadl' nadšení pro režim
Kunderovo nadšení pro socialismus nebylo mezi tehdejšími mladými intelektuály výjimkou. Podlehli mu i pozdější disidenti jako spisovatelé Pavel Kohout nebo Ivan Klíma. Také Kundera postupně přešel do tábora reformních komunistů a později k ostrým kritikům režimu. V 70. letech z Československa odešel a žije v ústraní.
Motiv vyrovnávání se s obdobím 50. let a vlastními činy v něm je v Kunderově díle výrazným prvkem. Poté, co historikové zveřejnili dokumenty dokládající, že Kundera jako mladý komunista udal svého známého, tak na něj pravděpodobně bude možné nahlížet jinak, řekl ČTK ředitel Ústavu pro českou literaturu Akademie věd Pavel Janoušek. Na Kunderovu pozdější tvorbu a význam jeho románů ve světové literatuře však asi toto zjištění podle něj vliv mít nebude.
Ústav pro studium totalitních režimů - Co je zač?
Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí, má za úkol shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace. Vedení ústavu volí parlament a opozice tvrdí, že pracuje na politickou objednávku.
Ředitel ústavu Pavel Žáček v nedávné době čelil kritice bývalých zaměstnanců, kteří tvrdili, že v ústavu panuje totalita a instituce se také podle nich příliš politizuje. Žáček kritiku odmítá.
zhlédlo 
