„O statečné Zuzaně“: Do prezidentského paláce míří nebojácná právnička a oceněná aktivistka

Čaputová je vystudovaná právnička a už jako studentka se zajímala o boj proti nespravedlnosti a environmentální témata. První velký případ otevřela už jako studentka ve svém rodném Pezinku, kde žije s rodinou. Boji proti místní skládce se věnovala přes deset let.

Ocenění za boj proti skládce

Ve své kampani popsala, že se jednalo o milionový byznys. Díky této kauze se Čaputová dostala do sporu s kontroverzním podnikatelem Marianem Kočnerem, který je podle slovenské prokuratury objednavatelem vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka (†27).

Díky kauze uzavření skládky odpadu v Pezinku získala v roce 2016 prestižní Goldmanovu environmentální cenu, která se v environmentální sféře přirovnává k Nobelově ceně. Jako právnička působila v iniciativě Skládka do města nepatří, je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW. Má vlastní právnickou firmu. Zabývala se také případy týraných a zneužívaných dětí.

Slovensku bude vládnout žena. Zuzana Čaputová porazila v prezidentském klání Šefčoviče

Dosáhla zrušení Mečiarových amnestií

Léta rovněž spolupracovala s neziskovou organizací Via Iuris, usilující o zrušení amnestií z období vlády premiéra Vladimíra Mečiara z 90. let, které mimo jiné omilostnily lidi stíhané kvůli únosu syna slovenského prezidenta Michala Kováče. Společně s organizací přinesla Čaputová do parlamentu předloni petici s podpisy 76 tisíci Slováků žádající zrušení amnestií. Národní rada tak po dvou týdnech učinila.

Vstup do politiky a prezidentská kandidatura

Do politiky vstoupila v roce 2017 jako členka nově vznikající strany Progresivní Slovensko, o rok později se dokonce stala její místopředsedkyní, svého postu se po vyhlášení výsledků 1. kola prezidentských voleb vzdala. Značný nárůst popularity zaznamenala Čaputová už před prvním kolem voleb, což byl i důvod, proč se v její prospěch vzdal kandidatury Robert Mistrík.

Kandidátka na prezidentku Slovenska Zuzana Čaputová se svými fanoušky. | Profimedia.cz

Kandidaturu na prezidentku oznámila v květnu 2018, její kampaň jasně odrážela hlavní oblasti, kterým se jako právnička věnovala. Sama uvádí, že jí jde o spravedlnost pro všechny. „Spravedlnost na Slovensku v současné době neplatí pro všechny stejně,“ tvrdí Čaputová a chce dosáhnout změny. Plánuje rekonstrukci soudního i policejního systému.

Boj za důchodce a homosexuály

Nezanevřela ani na ochranu životního prostředí, toto téma chce vyzvednout do popředí politických debat. Poukázala na masivní kácení slovenských lesů a ničení krajiny a přírodního národního dědictví, kterému vláda dosud jen přihlížela. Či ho přehlížela ve prospěch podnikatelských zakázek.

Čaputová chce i jako prezidentka zůstat občanskou aktivistkou. Do svého programu včlenila body jako důstojnost pro seniory, nebo registrované partnerství. Nechala se dokonce slyšet, že je pro to, aby si homosexuální páry mohly adoptovat děti. Slovensko podle ní musí zmírnit svůj strach z odlišnosti.

„Manželka skončila v nemocnici,“ prozradil Blesku Šefčovič po návštěvě Zemana

Právnička během kampaně čelila několika útokům, jeden přišel ze strany protikandidáta Šefčoviče, další od mládežnické organizace strany Smer-SD. Šefčovič napadl její právnickou praxi, která by podle stávajících zákonů byla nezákonná, podle tehdejších je však v naprostém pořádku, což potvrdila i Slovenská advokátní komise. Šefčovič vyrukoval i s tím, že Čaputová má nejdražší kampaň v historii země, jeho tvrzení však vyvrátila organizace Transparency International.

Druhý skandál otevřela na sociálních sítích smeracká organizace Mladí Sociální Demokrati (MSD), kteří začali šířit informaci o tom, že bratr Čaputové Daniel Strapák pracoval ve firmě DaMil, která státu dluží na daních přes 140 milionů korun. Strapák celou antikampaň považuje za útok na svou sestru, potvrdil, že ve firmě pracoval. V době, kdy se zadlužila, tam již nepůsobil a na její vedení a jejich rozhodování neměl žádný vliv. V současnosti je stejně jako Čaputová členem Progresivního Slovenska.

Další žena v čele evropského státu

Právnička několikrát uvedla, že za svůj největší handicap považuje své pohlaví. V Evropě by se stala teprve pátou ženskou hlavou státu, zařadila by se po bok estonské prezidentky Kersti Kaljulalidové, litevské prezidentky Daliy Grybauskaitéové, maltské prezidentky Marie-Louise Coleirové Precaové a chorvatské prezidentky Kolindy Grabarové-Kitarovićové.

Na Čaputovou vytáhli „kostlivce“: Problém s právní praxí? Rival připomněl Táňu Malou

Dále je v Evropě jen 6 států, jejichž vládám předsedá žena: německá kancléřka Angela Merkelová, britská premiérka Theresa Mayová, premiérka stojí také v čele Norska, Srbska, Islandu a Rumunska, jedná se o Ernu Solbergovou, Anu Brnabićovou, Katrin Jakobsdótrirovou a Vioricu Dancilovou. Mezi světovými státy už je jen 10 zemí, které mají premiérku nebo prezidentku.

Rozvedená matka dvou dětí má vlastní pohádku

Čaputová má z prvního manželství s Ivanem Čaputou dvě dcery. Pár se rozvedl v roce 2018. V současnosti kandidátka žije s fotografem a textařem Peterem Konečným, kterého považuje za svou velkou oporu. V případě prohry Čaputová odmítla, že by se ucházela o post premiérky. Právnička je v zemi naprostým fenoménem, to dokazuje i to, že o ní, jejím životě i boji za ukončení skládky v Pezinku vznikla pohádka.

Příběh prezentoval projekt Svetlo pod perinou, jehož prostřednictvím se jeho zakladatelky Lucia Pašková a Maja Sztarovicsová snaží dětem mimo jiné přiblížit významné slovenské osobnosti. Autorkou pohádky je Eva Borušovičová.