7°C
Dubajská princezna záhadně zmizela. A není jasné, co se s ní před rokem stalo
Už je to rok, co se princezna Latifa (33) pokusila utéct ze Spojených arabských emirátů (SAE). Dohnala ji k tomu prý krutost jejího otce, korunního prince a premiéra SAE šejcha Muhammada bin Rašída Al Maktúma. Jenže její plán se nezdařil, byla násilím odvlečena zpátky do Dubaje. Po Latifě se slehla zem, po nátlaku médií a lidsko-právních organizací královská rodina sice v prosinci zveřejnila princezniny fotografie, aktivistům a Latifiným přátelům to nestačí. Požadují okamžitý přístup k princezně, aby se přesvědčili, že je v pořádku, informoval deník Independent.
Princezna Latifa od svého zmizení nevydala žádné prohlášení, nekontaktovala ani nikoho ze svých nejbližších přátel. Účastnila se však setkání s irskou exprezidentkou a bývalou vysokou komisařkou OSN pro lidská práva Mary Robinsonovou, které uspořádala královská rodina. Po schůzce bylo zveřejněno několik fotek Latify, jiné důkazy o tom, že je princezna naživu a relativně v pořádku, neexistují.
Problémová princezna
Humanitární a lidsko-právní organizace tlačí na královskou rodinu, chtějí, aby jim bylo umožněno s princeznou mluvit. Bizarní setkání s Robinsonovou je nepřesvědčilo o tom, že je Latifa v bezpečí, právě naopak. Irská exprezidentka je blízkou přítelkyní princezny Háji, nejmladší z manželek Latifinina otce.
Aktivisté se shodli na tom, že celou akci zinscenovala královská rodina se záměrem zdiskreditovat důvěryhodnost princezny Latify a zlehčit závažnost případu. Robinsonová Latifu označila za „problémovou a psychicky narušenou“.
„Latifa udělala něco, čeho teď velmi lituje. Byla součástí plánu, jehož podrobnosti se prověřují,“ shrnula Robinsonová. Uvedla také, že po princeznině útěku chtěl kdosi po královské rodině za Latifu výkupné. „Musíme mít na vědomí, že se jedná o problémovou dívku, která je v péči psychiatrů. Rodina si nepřeje žádnou publicitu,“ exprezidentka za své hodnocení sklidila značnou kritiku.
Aktivisté chtějí Latifu dostat z Dubaje
Zástupci lidsko-právních organizací sdělili reportérům listu Independent, že je velmi znepokojuje nevědomost toho, co se princezně mezi březnem a prosincem 2018 stalo. Obrátili se proto na vládu SAE s tím, že vyšlou nezávislou delegaci, která s princeznou promluví. Nedostali však žádnou odpověď.
„Jménem organizace Human Rights Watch (HRW) požadujeme, aby princezně bylo umožněno vycestovat do třetí země, kde bychom s ní my i další aktivisté mohli beze strachu promluvit,“ řekla Hiba Zayadinová z HRW.
„Paní Robinsonová nebyla způsobilá zhodnotit princeznin stav, roli hrálo i to, že se setkaly za přítomnosti těch, kteří pravděpodobně princeznu uvěznili,“ uvedla Zayadinová. K HRW se přidala také organizace Amnesty International.
Po princezně se zase shlehla zem
„Ze SAE jsme nikdy nedostali žádnou reakci na naše obavy ohledně porušování lidských práv,“ prohlásil Devin Kenney z Amnesty International. „Od prosincového obědu s Robinsonovou se neobjevily žádné nové informace o Latifě. Bylo to poprvé a naposledy, co jsme o ní od jejího útěku slyšeli, nebo ji, alespoň prostřednictví snímku, viděli,“ komentoval Kenney.
O případ se zajímá i advokátní nezisková organizace Detained International, její ředitel David Haigh sdělil reportérům, že se velmi obávají o princeznino zdraví, jak fyzické, tak hlavně psychické.
V únoru před Výborem OSN pro nucená zmizení vystoupila Finka Tiina Jauhiainenová, jedna z nejlepších přítelkyň Latify, která jí pomáhala s útěkem. Ženy se seznámily skrze kapoeiru, brazilský bojový sport, který Finka princeznu učila. Jauhiainenová detailně popsala jejich útěk, promluvila i o týrání ze strany rodiny, jehož byla Latifa obětí.
Latifa je pod vlivem léků
Zmizení princezny Latify od počátku sleduje skupina Detained in Dubai, její ředitelka Radha Stirlingová oznámila, že případ předloží na dalším zasedání Výboru OSN. „Na konci roku 2018 se konečně potvrdilo, že je Latifa naživu. Podle kusých informací to však vypadá, že je pod vlivem nějakých léků, které nikdy před tím kvůli žádné zdravotní potíži neužívala. Latifa stále nesmí s nikým komunikovat, volně se pohybovat, natož vycestovat,“ tvrdí Stirlingová.
„Spojené arabské emiráty s OSN v případu princeznina zmizení nespolupracují. Vyšetřování je otevřené,“ vysvětlila Stirlingová. Byla to právě její organizace, kdo na kanálu youtube sdílela video, které princezna Latifa před svým útěkem natočila. Vylíčila v něm, proč se rozhodla utéct. Mluvila o mučení, které si vytrpěla.
Zpověď plná děsu:
Tři roky na samotce
Latifa popsala, že po svém prvním pokusu o útěk skončila zdrogovaná v domácím vězení, kde ji bili a vyhrožovali smrtí. Otec ji v zajetí držel přes tři roky. Bála se, že ji čeká stejný, možná ještě horší osud, pokud se jí ani tentokrát nepodaří z Dubaje utéct.
Princezna Latifa není jedinou dcerou šejcha Muhammada, která prchla před jeho krutostí. V roce 2000 se její starší sestře Šamse podařilo dostat až do Velké Británie. Před otcovým hněvem ji to neochránilo, šejch za ní poslal komando, které ji uneslo zpátky domů. Podle Latify zůstává Šamsa dodnes uvězněná pod vlivem drog, to dosvědčila i Jauhiainenová.
S útěkem pomáhal bývalý tajný agent
Latifa svým útěkem chtěla pomoct nejen sobě, ale i své sestře. Zároveň chtěla upozornit na postavení žen v SAE a dosáhnout toho, aby nebyla porušována jejich práva. Princezna měla připravený propracovaný plán, se svou přítelkyní opustila palác, vydaly se k ománským hranicím. V přístavu nasedly do motorového člunu a vypluly k místu setkání s francouzským exšpionem Hervem Jaubertem, který se rovněž podílel na jejím útěku.
Skupinka se nalodila na jachtu a pokračovala směrem k Indii. Tam měla Latifa nastoupit na letadlo do Spojených států, kde chtěla zažádat o azyl. Nedaleko indických břehů je ale dostihli vojáci, které vyslal šejch Muhammad, princeznu odvlekli pryč. Jauhiainenová, Jaubert i filipínská posádka jachty byli zatčeni.
Latifa křičela a prosila o azyl
„Nebyla to malá akce, ale rozsáhlý vojenský útok,“ popsal Jaubert. „Přijely tři lodě plné vojáků i letadlo,“ exšpion dodal, že na jejich zatčení spolupracovala i indická policie. „Princezna křičela a prosila o azyl, ale Indové ji ignorovali. Naložili ji do helikoptéry, to bylo naposledy, co jsme ji viděli. Bylo to jasné porušení lidských práv,“ prohlásil Jaubert.
Minulý měsíc z SAE uprchla Hind Bolúkíová (43), která se chtěla rozvést se svým násilnickým manželem, ale rodina jí to nedovolila. Bolúkíová se dostala Makedonie, kde zažádala o azyl, ten však nedostala. Ženu pravděpodobně čeká deportace zpátky domů. „Případ princezny Latify i Bolúkíové jsou jasné důkazy toho, že ženy jsou v SAE obětí násilí, ponižování a útlaku,“ poukázal Kenney z Amnesty International.
