Migranti zahltili další dovolenkový ráj. „Vymyká se to,“ hlásí z Kypru ministr

„Jsme naprosto přeplnění,“ sdělil novinářům ministr vnitra Constantinos Petrides a přiznal: „Příliv uprchlíků nejsme schopni přijmout, situace se nám pomalu vymyká z rukou. Bez ohledu na to, kolik peněz dostaneme, tolik migrantů nemůžeme pojmout.“

Pašeráci využívají polohu i rozdělenost Kypru

Kyperská vláda poukázala na to, že pašeráci lidí využívají toho, že se ostrov nachází v blízkosti blízkovýchodních zemí. Migranty cesta sem vyjde mnohem levněji než plavba například do Itálie, roli hraje i rozdělenost ostrova. Pod správu Kyperské republiky spadá pouze 59 procent ostrova, 36 procent ovládají Turci a čtyři procenta území spadají pod OSN.

Kypr tak čelí migrační krizi, za rok 2018 požádalo o azyl přes šest tisíc lidí, to je v poměru s milionovým obyvatelstvem ostrova dost velký počet. V srpnu bylo žadatelů o 55 procent více než vloni a o 56 procent než v roce 2016, uvedlo ministerstvo vnitra. Vláda se proto obrátila na Brusel.

Německo letos vyhostilo už dvacet tisíc lidí. Před deportací je posílá do vazby

„Tohle je evropský problém a EU nám ho musí pomoct vyřešit,“ uvedl Petrides a dodal, že situaci rozhodně neprospívá fakt, že v rámci EU se uzavírají hranice. „Musíme najít vhodné a celistvé řešení tohoto problému, systém, který by automaticky rozděloval uprchlíky do zemí EU,“ vysvětlil ministr.

Uprchlíci ze Sýrie: Kypr za čtyři osoby nás vyšel na 45 tisíc

„O Kypru jsme nikdy předtím neslyšeli, ale cesta pro čtyři osoby nás vyšla jen na 45 tisíc korun, původně jsme chtěli do Německa,“ uvedli Rubar a Bestún Abássovi ze Sýrie. „Pašeráci nám řekli, že je to nejlevnější cesta do Evropy a taky nejkratší, nevěděli jsme, že je ostrov jen 160 kilometrů od Sýrie,“ řekl Abáss, společně se svou rodinou dorazil na tureckou stranu Kypru v srpnu, pak přešli do Nikósie.

Uprchlíci se shromažďují v migrantských centrech, které sponzoruje zdejší katolická církev a stát. „Kdybych věděl, kam nás vezou, nikdy bych sem nejel,“ prohlásil Abáss poté, co mu ukázali, kde přesně se Kypr nachází. „Jsme blíž k Bagdádu než k Berlínu, moc daleko jsme neutekli,“ komentoval svou situaci.

Elizabeth Kassinisová, manažerka uprchlického tábora Carita, ve kterém se Abássovi i další migranti nacházejí, uvedla, že taková reakce není nic neobvyklého. „Jsou překvapeni a šokováni, když se dozví, kde jsou. Uprchlíci jsou toho názoru, že je pašeráci nechají pár kroků od Německa, ne že skončí skoro na dohled své domoviny,“ prohlásila Kassinisová.

Pohraničníci vzali slzný plyn i na děti. „Skvělý způsob,“ hájí boj s migranty

Komplikace se Severním Kyprem

Ministerstvo vnitra si také stěžuje na to, že nemají přesný přehled o tom, kolik je migrantů v tzv. Severním Kypru, jehož území od roku 1974 zabírají Turci, jako samostatnou republiku však tento útvar rozpoznalo jen Turecko. „Tohle je fenomén, ke kterému dochází jen kvůli tomu, že Turecko odmítá přijmout řeckou správu,“ prohlásil Petrides. Tento fakt podle ministra zabraňuje i procesu deportace.

„Nevíme, kolik jich tu přesně je. Nepřiplouvají po moři, ale přilétají letadlem nebo přicházejí z turecké strany. Imigrační je zavaleno žádostmi o azyl a uprchlické tábory jsou plné. Proces udílení azylu je dlouhý, může trvat až pět let,“ uvedla Katja Sahová z kyperské pobočky Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

„Je pravděpodobné, že mnoho ze žadatelů nejsou uprchlíci, a v systému by tak neměli být vedeni, ale zdejší úřady momentálně nejsou schopny určit, kdo má právo na azyl a kdo ne,“ vysvětlila Sahová.

Kypr čelí migrační krizi. Uprchlická centra jsou přeplněná a lidé musí stanovat v parcích. | Profimedia.cz

Migranti kempují v kyperských parcích

„Uprchlické tábory jsou plné, v Nikósii najdete migranty všude. Spí na lavičkách v parcích, ve vestibulech budov i v autobusech,“ popsala Sahová. „Nezbývá nám než tábořit v parku, se ženou jsme v centru strávili tři dny, ale pak nám řekli, že musíme jít,“ sdělil novinářům Basin Hussajn z Iráku.

Migranti uvízli na neobydleném ostrůvku. Zachraňují je lodě a vrtulníky

Kypr a další evropské země, obzvláště Itálie a Řecko, se obávají možné eskalace v Sýrii. Sahová však dodala, že je zarážející, že Kypr už dříve nečelil náporu migrantů. „Vzhledem k jeho poloze se dalo očekávat, že ostrov dříve nebo později začnou využívat migranti. Migrační krize zde ale udeřila až letos na jaře poté, co se rozkřiklo, že ostatní uprchlické destinace jsou plné,“ dodala Sahová.

„Další uprchlická centra otevírat nebudeme, to není řešení,“ nechal se slyšet ministr vnitra. Vyzval k solidaritě EU a důrazně žádá, aby členské státy přišly s jednotným systémem pro příjem a distribuci uprchlíků.

České cestovky: O uprchlících víme, ale jsou mimo letoviska

V souvislosti s rostoucím počtem migrantů na Kypru sílí moc ultranacionalistické strany ELAM, jejíž členové hodlají v květnu 2019 usilovat ve volbách do europarlamentu o posty europoslanců. V rámci EU pak chtějí šířit své protiimigrační postoje.

Kypr mají v oblibě také Češi, i když se jedná o poměrně dražší destinaci, každoročně tam podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR Jana Papeže létá kolem 80 tisíc Čechů. 

„O situaci s uprchlíky víme. Jsou ale převážně ve městech a drží se mimo letoviska. Kypřané si poradí, poučili se od Řecka, které čelilo podobné situaci,“ uvedl papež pro Blesk Zprávy. Dodal, že věří, že do začátku sezony, tedy do května, se najde vhodné řešení. Turisté se podle něj nemají čeho bát, tento problém se jich nijak nedotkne.