Hamburger s umělým masem? V restauracích je možná ochutnáme už za tři roky

Mezi investory figuruje hlavně investiční firma M Ventures, která patří farmaceutické společnosti Merck, a evropský zpracovatel masa Bell Food Group. Menším investorem je také Glass Wall Syndicate, což je skupina, která podporuje několik společností zaměřených na pěstování masa či masové náhrady.

Mosa Meat v minulosti obdržela také jeden milion eur od spoluzakladatele společnosti Google Sergeye Brina. Firma doufá, že se jí podaří začít prodávat první produkty v roce 2021. První by mohlo být mleté hovězí na burgery. Jejím cílem je dosáhnout výroby masa o dva až tři roky později, přičemž cena jednoho plátku masa na hamburger má činit zhruba jeden dolar (22 Kč).

Mleté maso: Jak poznat, že je čerstvé, kvalitní a bez přidané vody

Ekologové ale varují, že rostoucí spotřeba masa ve světě, zvláště v rozvíjejících se zemích, jako je Čína, není udržitelná. Hovězí, vepřové a drůbeží totiž vyžadují mnohem větší zdroje než rostlinné bílkoviny. Krávy také produkují obrovské množství skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování.

Vyrábět maso, které vypadá, je cítit a chutná jako skutečné maso, je velká výzva. Mosa Meat využívá malé vzorky buněk odebraných z živých zvířat. Tyto buňky jsou krmeny živinami tak, aby se rozvinuly a vytvořila se z nich vlákna svalové tkáně. Firma tvrdí, že z jednoho vzorku může vyrobit až 80.000 takzvaných čtvrtlibráků, jak se označují hamburgery, které před zpracováním váží čtyři unce (113 gramů).

Spolu s množstvím začínajících i zavedených hráčů v odvětví, kteří chtějí v příštích letech začít vyrábět uměle vypěstované maso ve velkém, se také rozpoutala bitva o termíny používané při popisu těchto produktů. Někteří zastánci tvrdí, že by se měly tyto produkty nazývat čisté maso. Podle odpůrců z tradičního zemědělského sektoru je mnohem vhodnější umělé maso.