Archeologové vykopali první upečený chleba. Je starý 14 tisíc let

Vědci z univerzity v Kodani ve spolupráci s kolegy z Londýna a Cambridge analyzovali 24 zuhelnatělých zbytků potravin nalezených na místech někdejších ohnišť. Své poznatky z výzkumu archeologického naleziště na severovýchodě Jordánska zveřejnili nyní v časopise americké akademie věd Proceedings.

Nekvašená chlebovitá placka

Rozbor ukázal, že lovci a sběrači z archeologické kultury Natúfien sbírali mimo jiné jednozrnnou pšenici a kamyšník přímořský, ze kterých vyráběli ploché, nekvašené chlebovité placky. Pěstování obilí v této době přitom ještě nebylo běžné, takže chléb byl tehdy na jídelníčku spíše výjimkou. „Je velmi pravděpodobné, že potraviny na bázi obilí, jako je chléb, se staly základní složkou jídelníčku teprve, když se zemědělství plně etablovalo,“ napsali vědci.

Češi zachraňují památky v Sýrii: „Dopravili jsme tam materiál za 2 miliony,“ říká ředitel Národního muzea

Možné ale je, že postup byl opačný. Lovci a sběrači totiž možná začali s pěstováním obilí právě proto, že zjistili, že ze zrn některých rostlin se dá upéct chléb. „Výroba chleba je velmi náročná. Musí se odstranit slupka, zrna se musí semlít, těsto hníst a péct,“ vysvětlil londýnský archeolog Dorian Fuller. „To, že byl chléb vyroben před pěstováním obilí, naznačuje, že byl považován za něco zvláštního. A přání mít tohoto zvláštního jídla více vedlo pravděpodobně k rozhodnutí začít pěstovat obilí,“ dodal.

Obilí i kořínky

Zuhelnatělé zbytky zkoumané pomocí elektronického mikroskopu obsahovaly stopy obilných zrn, ale i kořínků. „Zdá se, že jak obilné, tak neobilné součásti byly důkladně umlety, prosety a vytříděny,“ napsal ve studii v časopise Proceedings vědecký tým. To prý lze doložit nejen velikostí částeček, ale i tím, že se ve zbytcích chlebovitých potravin nenašly žádné plevy ani celá zrna.

Průlomový objev na Zlínsku: Pravěká soška muže s ulomeným penisem

Zbytky nalezené v Jordánsku připomínají nekvašené chlebové placky, které se našly na různých sídlištích z mladší doby kamenné a na římských archeologických nalezištích v Evropě a Turecku, vysvětlila kodaňská archeobotanička Amaia Arranzová Otaeguiová. „Nyní víme, že se chlebovité produkty vyráběly dlouho před rozvojem zemědělství,“ doplnila. Už dříve přitom existovaly podobné teorie, které se zakládaly na nálezech čepelí srpů a kamenných hmoždířů.