Jak vyřešit „plastovou“ krizi? Norové mají recept i pro ostatní země

Společnost Infinitum má základnu nedaleko hlavního města Oslo, kam jí kamiony vozí desetitisíce lahví na recyklaci. „Náš systém je efektivní, jezdí se sem dívat spousta lidí z různých zemí: Spojených států, Británie, Belgie, Číny, Ugandy a dalších,“ uvedl Maldum. Následně dodal, že část odpadu byla zrecyklována už 50krát. „Méně než 1 % plastových skončí v přírodě,“ pochlubil se jejich úspěchem.

Poslední dobou se zvedlo celosvětové povědomí o „plastové krizi“, stále více znečištění je spojeno s plastovým odpadem a ochránci přírody vymýšlí vhodné řešení. Jsou to právě PET lahve, které jsou hlavní příčinou znečištění. Za jednu minutu se podle výzkumu Guardianu prodá milion plastových lahví, většina z nich skončí pohozená v přírodě.

Za plastový kelímek záloha 50 korun. Mělník zahájil boj proti odpadu

Británie zavede norský systém

Mnoho zemí začalo nahrazovat plastové tašky papírovými, z prodeje se začnou stahovat také plastová brčka a míchátka horkých nápojů, plast v jejich případě nahradí bambus a dřevo. Náhražky pro PET láhve zatím chybí, jako řešení se nabízí zlepšení procesu recyklace.

Britský ministr životního prostředí Michael Gove počátkem roku 2018 oznámil, že také Velká Británie přejde na nový systém recyklace plastů. Další podrobnosti ale nenabídl. Zdá se, že Británie zavede norský způsob recyklace. V loňském roce přijela do Infinitimu na exkurzi Goveova náměstkyně Thérèse Coffeyová.

„Byla dobře obeznámena s naším procesem, velmi se zajímala o to, co děláme. Měla podnětné otázky, dobře porozuměla našemu systému,“ řekl novinářům Guardianu Maldum. Do recyklace se zapojila norská vláda a na všechny produkty v plastových láhvích uvalila daň. „Čím více recyklujete, tím rychleji se vám peníze vrátí. Pokud lidé zvládnou zrecyklovat nad 95 % plastových láhví, nemusí daň platit,“ vysvětlil Maldum.

Konec plastových „uchošťourů“? Tyčinky budou z papíru a zřejmě podraží

Daň za „petku“

Daň na plasty činí přirážku 3 nebo 7 korun na láhev, cena se odvíjí od její velikosti. Použité PETky se vrací buď v obchodech, nebo do speciálních automatů. Člověk obdrží přímo peníze nebo poukaz v hodnotě toho, kolik za láhve zaplatil na dani.

„Je to v podstatě velmi jednoduché a logické, ale hlavně to funguje,“ prohlásil Maldum. „Chceme, aby lidé přijali myšlenku, že si kupují pouze produkt, ale jeho obal si půjčují.“ Výrobci láhví se na procesu recyklace rovněž podílí a na etikety a víčka používají materiál, který ho neztěžuje. Zapojují se i obchody. Všude, kde se láhve prodávají, se i vybírají. Totéž platí i pro plechovky od nápojů.

Norská organizace Infinitum nabízí moderní řešení „plastové krize“. | reprofoto/twitter

„Je to velmi snadné, vezmeme je s sebou, když jdeme nakoupit. Jsem překvapený, že to tak nefunguje i jinde,“ podivil se Ivan Eibo. Dodal, že někteří Norové sbírají pohozené láhve a přivydělávají si tak.

Norský systém, byť úspěšný, ale není dokonalý a pouze 10 % zrecyklovaného plastu jde na výrobu nových PET láhví. Vedení Infinitimu navrhuje zavést daň na veškerý materiál, který výrobci používají. Plány Britů na zavedení „norského způsobu recyklace“ jsou zatím v počátku.

Mrtví ptáci s žaludky plnými plastů: Šokující snímky ukazují, jak si zabíjíme planetu

České řešení

Podle posledních statistik Institutu cirkulární ekonomiky se v Česku recykluje 7 z 10 lahví, zbytek skončí na skládce, ve spalovnách nebo v přírodě. Vědci z Akademie věd ČR pod vedením Jiřího Drahoše, neúspěšného kandidáta letošních prezidentských voleb, představili nový způsob recyklace. Jde o technologii tavení mikrovlnami, díky němuž je možné z vyhozených PET láhví vyrobit zdravotně nezávadný plast, tzv. virgin PET.