Trumpovo velké vítězství: Upravený „bič“ na migranty podpořil nejvyšší soud

Soud pěti hlasy ku čtyřem nepřijal žalobu na dvakrát přepracovaný dekret, kterým chce Trump posílit svůj boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. Rozhodnutí se spíše očekávalo, protože v devítičlenném panelu soudců převažují konzervativci.

Nejvyšší soud vyslovil názor, že žaloba neprokázala, že dekret je v rozporu s federálními imigračními zákony a že porušuje ústavu kvůli údajné náboženské diskriminaci. V žalobě se uvádělo, že zákaz cestování porušuje přistěhovalecké zákony USA a americkou ústavu tím, že zvýhodňuje jedno náboženství na úkor druhého.

Fotka „odebrané“ plačící holčičky šokovala svět. Otec: Celé to bylo jinak

Ve svém písemném vyjádření soud dnes uvedl, že Trumpova vláda dostatečně zdůvodnila přijetí dekretu z důvodů ochrany národní bezpečnosti. Zároveň upozornil, že tím nevyjadřuje žádný názor na to, zda je „tato politika přiměřená“.

Xenofobní krok, zlobí se kritici

Soud tím ale podle Reuters potvrdil Trumpovu „volnost jednání“ ohledně toho, komu dovolí vstupovat do USA. Znamená to, že současný zákaz může zůstat v platnosti a že šéf Bílého domu ho může případně rozšířit i na další země. Trump, který vydal první verzi dekretu už týden po své inauguraci loni v lednu, svůj postoj obhajuje potřebou ochrany USA před útoky islámských extremistů. Podle Trumpových kritiků jde o ryze xenofobní krok, který násilí v USA, i tomu nábožensky motivovanému, nezabrání.

Nynější verze protiimigračního exekutivního nařízení, která je v pořadí třetí a kterou Trump vydal loni v září, se týká občanů Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie, Severní Koreje a Venezuely. Podmínky migrace z KLDR a Venezuely u soudu zpochybněny nebyly. Ve třetí verzi v seznamu postižených zemí byl také Čad, ale Trump ho z dekretu 10. dubna vyjmul.

Melania Trumpová to schytala za bundu, ve které letěla za dětmi migrantů

Trump svůj dekret přepracoval už dvakrát

• 27. ledna 2017 – Do úřadu čerstvě nastoupivší Trump podepsal exekutivní příkaz o přísnějším prověřování imigrantů, který měl na 120 dnů pozastavit americký program o přijímání uprchlíků, do odvolání zakazoval vstup do USA migrantům ze Sýrie a dále na 90 dnů zakazoval vstup lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Opatření se týkalo Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu.
• 28. ledna 2017 – Proti příkazu podali žalobu právníci zastupující dva Iráčany zadržené po příletu do New Yorku.
• Americký soud vyhověl žalobě Americké unie občanských práv (ACLU) a dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území USA a na něž se dekret také vztahoval.
• 29. ledna 2017 – Konaly se demonstrace proti dekretu, Trump uvedl, že jeho nařízení není namířeno na muslimy.
• 31. ledna 2017 – Trump odvolal úřadující ministryni spravedlnosti Sally Yatesovou, která nesouhlasila s dekretem.
• 3. února 2017 – Federální soud v Seattlu dekret dočasně zablokoval. Ministerstvo spravedlnosti se odvolalo, odvolací soud v San Francisku ale 9. února žádost zamítl.
• 6. února 2017 – Exministři zahraničí John Kerry a Madeleine Albrightová se spolu s několika bývalými bezpečnostními poradci prezidenta Baracka Obamy připojili k žalobě proti dekretu. Žalobu podaly americké státy Washington a Minnesota.
• 6. března 2017 – Trump podepsal druhou, mírnější verzi dekretu, která na 90 dní zakazovala vstup do USA občanům šesti většinově muslimských zemí (Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie, nikoli Iráku jako v případě původního nařízení). Nový dekret také udával, že držitelů víz a trvalého pobytu v USA se zákaz netýká.
• 9. března 2017 – Nový dekret zažalovaly státy Havaj, Washington, Kalifornie, Maryland, Massachusetts a Oregon.
• 10. března 2017 – Federální soudce ve Wisconsinu rozhodl, že dekret nelze uplatnit na dítě a manželku syrského uprchlíka, který již získal azyl.
• 15. března 2017 – Platnost nového dekretu pozastavil federální soud na Havaji, soudce z Marylandu, později i odvolací soud ve státě Virginie a také kalifornský odvolací soud.
• 2. června 2017 – Trump se kvůli dekretu obrátil na americký nejvyšší soud.
• 26. června 2017 – Nejvyšší soud umožnil vládě začít dekret částečně uplatňovat.
• 25. září 2017 – Trump vyhlásil třetí verzi dekretu, která se týká občanů sedmi států – Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie, Severní Koreje a Venezuely. Ve třetí verzi byl v seznamu postižených zemí původně také Čad, ale Trump ho z dekretu letos 10. dubna vyjmul.
• 18. října 2017 – Třetí verzi dekretu zablokoval federální soud v Marylandu, den předtím pozastavil jeho platnost soud v havajském Honolulu.
• 21. listopadu 2017 – Bílý dům podal k nejvyššímu soudu žádost o odblokování dekretu. Zablokování dekretu z Havaje částečně zrušil již odvolací soud v Kalifornii 13. listopadu.
• 4. prosince 2017 – Nejvyšší soud USA povolil Trumpově administrativě, aby i přes nedokončené soudní pře dekret zatím plně uplatňovala.
• 25. dubna 2018 – Nejvyšší soud začal dekret projednávat.
• 26. června 2018 – Americký nejvyšší soud poměrem hlasů pět ku čtyřem nepřijal žalobu proti dekretu; soud vyslovil názor, že žaloba neprokázala, že dekret je v rozporu s federálními imigračními zákony a že porušuje ústavu kvůli údajné náboženské diskriminaci; vláda naopak podle soudu dostatečně zdůvodnila přijetí dekretu z důvodů ochrany národní bezpečnosti.

Agentury Reuters, AP i AFP se shodují, že jde o jedno z největších Trumpových vítězství za období, kdy je ve výkonu prezidentské funkce. | Reuters