7°C
V Kolumbii jde k moci kritik dohody s rebely. Vydrží křehký mír?
Novým kolumbijským prezidentem byl zvolen 41letý konzervativec Iván Duque po slibu, že částečně reviduje křehkou a také kontroverzní mírovou dohodu, kterou v roce 2016 uzavřela vláda s levicovými povstalci z hnutí FARC. Dosavadní prezident padesátimilionové země Juan Manuel Santos za ni dostal Nobelovu cenu za mír.
Mírový proces, oceňovaný ve světě, budí v samotné Kolumbii spory. Podle konzervativců stát rebelům příliš ustoupil. Povstalci se například nemusí obávat příliš tvrdých trestů a jejich hnutí má navíc zaručeno deset míst v parlamentu.
Zapojení bývalých povstalců do politického života Duque a jeho příznivci kritizují. Panují proto obavy, že zablokuje uvádění mírové dohody do praxe. Zbývá totiž přijmout asi čtvrtinu zákonů vyplývajících z dohody, kontroverzní jsou zejména ty o soudech pro bývalé povstalce.
Zvolený prezident potvrdil, že provede „korekce“ mírové smlouvy, která umožnila odzbrojení povstalců a zároveň přeměnu FARC v politickou stranu. „Tento mír, který jsme si vysnili a který vyžaduje opravu, se dočká korekcí, aby byly oběti v centru procesu, aby byla zaručena pravda, spravedlnost a náprava,“ prohlásil Duque ve svém prvním projevu po volebním vítězství.
Hnutí FARC vzápětí apelovalo na Duqueho, aby prokázal „zdravý rozum“. „Je nezbytné, aby se prosadil zdravý rozum; země potřebuje úplný mír, který nás přivede k očekávanému usmíření,“ uvedlo hnutí. Strana rovněž vyzvala Duqueho k setkání.
Až se Duque v srpnu ujme úřadu, stane se nejmladším kolumbijským prezidentem za více než století. Duque zdědí zemi, která je stále poznamenána pěti dekádami krvavého ozbrojeného konfliktu a potýkající se s rostoucí produkcí kokainu. Odlehlé části země jsou stále pod kontrolou drogových mafií a zbytkových povstalců.
Vystudovaný právník Duque, který v letech 2001 až 2013 působil v Meziamerické bance pro rozvoj (IDB), bude řídit čtvrtou největší ekonomiku Latinské Ameriky podle hrubého domácího produktu.
Nový prezident Kolumbie bude muset řešit i humanitární krizi, s níž se potýkají zejména příhraniční regiony s Venezuelou. Z této země uprchly v předchozích letech před ekonomickou a politickou krizí do Kolumbie statisíce lidí.
