Číňané dobývají Měsíc. Na jeho odvrácenou stranu vyslali lunární sondu

Podle čínského vesmírného úřadu družici vynesla na oběžnou dráhu raketa Dlouhý pochod 4C v 5:28 místního času (v neděli 23:28 SELČ) z kosmodromu Si-čchang na jihozápadě země. Agentura Nová Čína uvedla, že se družice zhruba 25 minut po startu úspěšně odpojila od rakety, dostala se do potřebné výšky a rozevřela solární panely a komunikační antény.

Za několik dní by měl satelit vstoupit na oběžnou dráhu kolem gravitačně stabilního Lagrangeova bodu L2 v soustavě Země-Měsíc. Z této oběžné dráhy bude družice schopna spojit se jak s řídícím střediskem na Zemi, tak se sondou na odvrácené straně Měsíce.

NASA vyšle na Mars první vrtulník. Jeho rotory musí být 10x rychlejší než pozemské

U Lagrangeova bodu L2, který je od naší planety vzdálen 1,5 milionu kilometrů, byl v minulosti umístěn například i kosmický dalekohled Planck a Herschelova vesmírná observatoř. Komunikační satelit byl pojmenován Čchüe-čchiao (Queqiao), neboli Stračí most. Název odkazuje na příběh z čínského folkloru, v němž jednou do roka hejno strak vytvoří most přes Mléčnou dráhu, aby umožnilo setkání dvou rozdělených milenců.

Číňané chtějí být první na odvrácené straně Měsíce

„Je to stěžejní krok v realizaci čínského plánu stát se prvním státem, jehož zařízení přistane na odvrácené straně Měsíce a prozkoumá ji,“ komentoval vypuštění komunikační družice manažer projektu Čang Li-chua. Čína plánuje, že ještě letos přistane na odvrácené straně Měsíce její nepilotovaná sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem. To se doposud žádné kosmické misi nepodařilo.

Úkolem mise bude studovat geologické podmínky na odvrácené polokouli Měsíce, která je mnohem hornatější a obsahuje mnohem méně měsíčních moří, uvedli již dříve experti z Čínské akademie věd. První snímky většiny odvrácené strany Měsíce pořídila v roce 1959 sovětská sonda Luna 3.

Navštěvovali mimozemšťané Zemi? Tisíce let starý stroj a tajemné svitky přináší nové důkazy!

V prosinci 2013 na Měsíci přistál čínský modul Čchang-e 3, který byl pojmenován podle mytické čínské bohyně Měsíce, s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Čína se tak stala po USA a Rusku třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj aparát. V roce 2003 Čína dokázala vlastními silami dostat na oběžnou dráhu kolem Země člověka a do roku 2020 Peking plánuje umístit na oběžnou dráhu kolem Země vlastní obdobu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Ambice Pekingu zahrnují i přistání prvního čínského kosmonauta na Měsíci.