Špinavé ovzduší ročně zabíjí sedm milionů lidí. Nejhůř je v Káhiře a Dillí

Devět z deseti lidí na planetě dýchá znečištěný či přímo velmi nebezpečný vzduch. Hladina kontaminace silně závisí na finančních možnostech vlád v příslušných zemích a na jejich ochotě proti znečištění ovzduší bojovat, poznamenala WHO. Více než 90 procent úmrtí, k nimž přispívá znečištění ovzduší, připadá na země s nízkými či středními příjmy, především v Asii a v Africe.

Nejvíce znečištěnými městy jsou indická metropole Dillí a egyptské hlavní město Káhira, následují bangladéšská metropole Dháka, Bombaj v Indii a čínské hlavní město Peking.

Pomooc, dusíme se: Smog v Pekingu je 20x vyšší, než je limit

V Evropě i USA se boj s prachovými částicemi daří

Zpráva uvádí, že mezi roky 2010 a 2016 klesla koncentrace prachových částic menších než deset mikrometrů (PM10) a částic menších než 2,5 mikrometru (PM2,5) ve více než 57 procentech amerických měst a ve více než 61 procentech měst v Evropě.

V dalších regionech je trend opačný. Nejrychleji znečištění ovzduší roste v jižní a jihovýchodní Asii a na Blízkém východě. Zdaleka nejhůř na tom jsou Dillí a Káhira, kde průměrná hustota prachových částic menších než deset mikrometrů přesahuje více než desetkrát bezpečnou hladinu stanovenou WHO. Dháka, Bombaj a Peking tuto hodnotu překračují pětinásobně.

Jedy v ovzduší dál tráví Čechy. Zkracují jim život, zvyšují riziko rakoviny i demence

Čína si za boj proti smogu vysloužila pochvalu

Ředitelka odboru veřejného zdraví WHO Maria Neiraová přesto Čínu za boj proti smogu v posledních letech pochválila. „Čínská vláda vyhlásila válku znečištění ovzduší a učinila v tomto ohledu velký pokrok. Byli bychom rádi, kdybychom nyní viděli stejný postup i v Indii, která budí zvlášť velké obavy,“ řekla Neiraová.

Zmíněný polétavý prach obsahuje škodliviny, jako jsou sulfáty, nitráty a oxid uhelnatý. Proniká hluboko do plic a kardiovaskulárního systému, čímž vážně ohrožuje lidské zdraví. Zhruba čtvrtina úmrtí na selhání srdce, mozkovou mrtvici a rakovinu plic může být připsána znečištění ovzduší, píše ve zprávě WHO.

Znečištění vnitřního ovzduší se podílí na 3,8 milionu úmrtí ročně. Přispívá k tomu fakt, že rodiny v chudých zemích používají k vaření a vytápění dřevo, uhlí a petrolej. Vnější ovzduší znečišťují převážně emise z průmyslových podniků a dopravy.