7°C
Boj se zbraní, převoz raket i slzy a noční můry. Tisíce dětí jsou ve válce
Války v Jemenu se od jejího počátku v roce 2015 do současnosti účastní zhruba 2369 dětských vojáků, spočítala OSN. Členové Unicefu se ale obávají, že jejich počet je daleko vyšší, domnívají se, že aktivně se do bojů zapojuje asi šest tisíc dětí, dalších 20 tisíc je do války zapojeno pasivně. Nejmladším vojákům je 10 let. O situaci informovala stanice CNN.
OSN označila válku v Jemenu za „dětskou krizi“ a celou situaci vidí jako „humanitární neštěstí, jehož následky nejvíce pociťují mladí lidé a děti“. Podle organizace jednání saúdské koalice připravilo o život necelých 10 tisíc civilistů, mnoho z nich jsou právě mladiství a děti.
Vláda Saúdské Arábie s tím však nesouhlasí, podle nich jsou data zkreslená. Jejich velvyslanec při OSN Abdallah al-Mouallimi uvedl, že stát přijal ta „nejvyšší opatření, aby bylo během střetu zraněno nebo zabito co nejméně civilistů“.
Nejvíce dětí slouží u Hútíů
Dětské vojáky verbují zejména Hútíové, uvedla OSN. Z 517 doložených případů patřilo 359 vojáků k Hútíům, 76 k provládním ozbrojeným skupinám. Al-Káida do svých řad přijala 56 dětí. Zástupce Hútíů tvrdí, že jsou tyto záznamy přehnané.
„Z principu jsme proti dětským vojákům a náš nejvyšší vůdce Abdul-Malik al-Hútí vydal jasný rozkaz, abychom děti neverbovali,“ uvedl jeden ze členů povstalecké skupiny, aby dodal: „Děje se to, ano, otcové a jejich malí synové často bojují společně, ale my tohle nepodporujeme a děti posíláme domů.“
„Všichni jsme brečeli“
Jedním z dětských vojáků je i Jounnis (13), on a jeho rodina jsou členy provládní rezistenční skupiny. Když kvůli tomu přišli jeho otce zatknout Hútíové, Jounnis se skrýval na střeše a střílel po nich. Používat zbraň se naučil jako malý. „Je to normální, jsme přece beduíni,“ řekl na vysvětlenou. Rebelové chlapce unesli a udělali z něj vojáka, účastnil se několika bojů. „Kolem mě umírali lidi, byl jsem v šoku,“ vypověděl. Sám během střetu utrpěl vážné zranění nohy.
„Muže vedle mě trefili do hlavy a dalšího přímo do prsou. Měl jsem strach, pak kulka zasáhla i mě. Myslel jsem, že umírám. Ještě teď, když si na to vzpomenu, mě zachvátí úzkost,“ dodal. Uvedl, že během útoku byl společně s dalšími dětmi v první linii. „Všichni jsme brečeli.“ Válka ho silně poznamenala a na bojiště už se nechce vrátit.
Děti se zbraněmi lze často spatřit na cestách spojujících jemenská města, hlídají většinu komunikací, ale i budovy. Saúdové založili rehabilitační centrum pro dětské vojáky, Jounnis a spoustu dalších se rozhodli promluvit o svých zkušenostech. Centrum v pouštním městě Marib navštívili reportéři z CNN. Jounnis jim řekl, že rebelům utekl, vrátil se domů a jeho rodina ho poslala sem, aby se uzdravil.
Hrobník, voják, ostřelovač
Jounnisův kamarád Saleh (13) nakreslil novinářům obrázek, byl na něm vůz vezoucí rakety. „To jsem já,“ ukázal na řidiče. Jeho hlavní rolí v hútíjské armádě byl převoz munice a raket na frontu. Nadži (13) řekl, že od rebelů dostal za úkol, aby odklízel mrtvá těla z bojiště. „Ráno jsem přišel a podíval jsem se na první tělo a byl to můj strýc. Brečel jsem, nevěděl jsem, co dělat. Nemohl jsem jeho tělo jen tak někam odtáhnout,“ vzpomínal chlapec.
U centra je hřiště, kde si mohou děti hrát. Po příjezdu novinářů se chlapci shromáždili okolo stativu na kameru. „Vypadá jako raketomet,“ komentoval to jeden z nich. Bašír a Abdulláh (oba 13) dobře vědí, jak se taková zbraň používá. Poznali se na bitevním poli, oba obsluhovali raketomet Kaťuša. Na frontě strávili tři roky, předtím působili jako rychlé spojky mezi vojáky. „Já jsem dal dovnitř raketu a Abdulláh ji pak odpálil,“ vypráví Bašír.
„Jednou se nám raketomet rozbil a popálil Abdulláhovi nohu,“ uvedl Bašír. Jejich rodiče to použili jako záminku a oba chlapce se jim podařilo stáhnout z fronty. Jsou nerozluční přátelé, což jim během rehabilitace velmi pomohlo, řekl jeden ze zaměstnanců centra.
S dětmi se snadno manipuluje
„Hútíové závisí na dětech, protože jsou lehce ovlivnitelné a snadno se naučí, jak používat zbraň. Rychle tak rozšiřují řady vojáků. Dá se s nimi také dobře manipulovat. Rebelové jim slibují jídlo, vodu nebo peníze,“ prohlásil Abdel Rahman, ředitel maribského centra. Jeho tvrzení potvrdila i zpráva organizace Amnesty International, ve které bylo napsáno, že Hútíové v případě úmrtí vyplácejí rodinám 2500 korun měsíčně. Některé rodiny peníze nutně potřebují a samy své syny rebelům „prodávají“.
V Jemenu se zhroutil vzdělávací systém, Hútíové toho využili a mnoho malých vojáků získali, protože jejich rodičům nabídli, že je dají do školy. Děti se kromě zacházení se zbraněmi učí i džihádistické verše. V rehabilitačním centru většina dětí uvítala šanci chodit zase do školy, mají ale problém vrátit se do svého původního života.
Záchvaty úzkosti a noční můry
Jako mnoho vojáků i tyhle děti trpí posttraumatickou stresovou poruchou. „Jednou ve třídě bouchly dveře, mrknul jsem a najednou jsem byl zpátky na bitevním poli. Kolem létaly kulky a umírali lidé,“ řekl Jounnis, aby dodal: „Znovu jsem mrknul, zdálo se mi, že se na mě ze zdí koukají moji mrtví kamarádi. Myslel jsem, že si pro mě přišli, zamknul jsem se v pokoji.“
Jeho matka Samira tvrdí, že je na tom už mnohem lépe. „Přestal kouřit a je zpátky ve škole. Chová se příkladně a je velmi hodný. Pomalu se zbavuje všech zlozvyků, které pochytil v hútíjské armádě. Zůstaly mu jen noční můry, v noci se často budí s křikem: Hútíové, jdou Hútíové. Je to pro něj těžké, ale jsem ráda, že se k nám vrátil,“ dodává Samira.
Témata:
Související
