7°C
Návrat Kennedyů na výsluní? Prasynovec JFK se v Kongresu pustil drsně do Trumpa
Včera v Kongresu pronesl svou řeč prezident Donald Trump, na jeho poselství o stavu Unie reagoval demokratický poslanec Joe Kennedy, který využil práva opoziční strany odpovědět na bilanční zprávu hlavy státu. Svěřit sedmatřicetiletému Kennedymu tento čestný úkol mnozí demokraté však považují za neuváženost, napsala agentura AP. Média ale mladý politik s ohledem na historii jeho rodiny zaujal.
Trump svůj první projev z velké části postavil na rekapitulaci úspěchů, které si připisuje v prvním roce svého úřadování v Bílém domě. Hovořil o výjimečně dobré kondici americké ekonomiky, o daňové reformě, která podle prezidenta prospěla milionům Američanů, nebo o zrušení jádra „katastrofální“ zdravotní reformy svého předchůdce Baracka Obamy.
Kennedy rozebral Trumpův proslov
Podle Kennedyho úspěchy americké ekonomiky sice zvýšily zisky korporací a povzbudily investory, řadovým zaměstnancům ale spravedlivý podíl na bohatství nepřinesly. Američané by podle něho měli odmítnout „vypjaté stranictví a chaos“ Trumpovy éry. „Surovci“ prý mohou zasadit úder a zabodovat, ale nikdy nedosáhnou síly a velikosti ducha lidí sjednocených k obraně své budoucnosti.
Vláda podle Kennedyho neútočí jen na zákony, které Američany chrání, ale útočí na samotnou myšlenku, že Američané za ochranu stojí. Demokraté naopak slibují lepší osud všem, „kdo tuto zemi mají za vlastní“.
Reakce demokratů
Na Trumpův projev rozhořčeně reagovali i další demokratičtí zastupitelé. Bývalý prezidentský kandidát Bernie Sanders prezidentovi vyčetl, že v poselství opominul problém klimatických změn, nerovnoměrné rozdělení národního bohatství nebo otázky sociálního zabezpečení. Sandersovi prý v kongresovém sále dalo práci, aby se při projevu „nesmál nahlas“.
Kdo je Joe Kennedy III.?
Kennedy je dalším členem americké politické dynastie. Je vnukem někdejšího ministra spravedlnosti Roberta Kennedyho a prasynovcem zavražděného prezidenta J. F. Kennedyho. Zatím je ale politickým nováčkem, do Sněmovny reprezentantů byl zvolen teprve v roce 2012, předtím působil jako okresní prokurátor ve státě Massachusetts.
Očekává se od něj hvězdná politická kariéra. „Je jen otázkou času, než ho budeme na národní politické scéně vídat častěji,“ prohlásil konzultant demokratů Frank Luntz. „Jeho jméno mu vstup do politiky rozhodně ulehčilo. Ze začátku se držel spíš v pozadí, ale v posledním roce se stále častěji objevoval na veřejnosti,“ popsali ho jeho kolegové ze strany.
Svědkem Trumpovy řeči byl i zběh z KLDR
Při svém projevu prezident Trump zmínil příběh severokorejského dezertéra Či Song-hoa (35). Popsal, jak Či v zemi trpěl a při náročném útěku strádal. Trump tím chtěl zdůraznit brutalitu autoritářského režimu Kim Čong-una. Severokorejce, který seděl v sále, Trump označil za „inspiraci pro všechny lidi“, odvážný muž sklidil obrovský potlesk.
Či už několikrát svůj život v KLDR popsal. Řekl, že jako malý trpěl hlady. Jako dítě se pokusil ukrást uhlí, chtěl ho vyměnit za jídlo. Únava a hlad ho ale přemohly a on usnul na kolejích. Probudila ho až bolest, když ho přejel vlak. „Pan Či přišel o levou nohu a levou ruku, amputace proběhla bez narkózy i bez léků proti bolesti,“ připomněl Trump.
Nějaký čas pak strávil v Číně, když se vrátil domů, musel jít k výslechu. „Mučili ho, chtěli vědět, zda se v Číně setkal s křesťany. Pravdou bylo, že ano. Pan Či chtěl být volný,“ uvedl prezident. Muži se podařilo z KLDR uprchnout v roce 2006, přeplavil se přes řeku Tuman, která teče na čínsko-korejských hranicích.
Vrátí se jen do sjednocené Korey
Sám Či v jednom rozhovoru uvedl: „V tu chvíli jsem věděl, že jestli se někdy vrátím domů, bude to muset být až po znovusjednocení Korey.“ Trump dramaticky popsal, jak Či o berlích cestoval za svobodou přes Čínu dál do jihovýchodní Asie. „Zbytek jeho rodiny ho následoval. Jeho otce ale chytili a umučili k smrti,“ řekl prezident.
„Pan Či ale našel sílu a dnes pomáhá severokorejským uprchlíkům, rovněž je symbolem toho, čeho se KLDR bojí nejvíce, a to pravdy. Na vlastní kůži zažil krutost režimu a nebojí se o ní mluvit,“ prohlásil prezident. „Jeho příběh je svědectvím toho, že lidská duše touží po svobodě,“ dodal. Během své řeči neopomněl zmínit tragický osud Otta Warmbiera, amerického studenta, který byl vězněn v KLDR a který krátce po návratu do USA zemřel.
Osud handicapovaných
„Pamatuju si bolest. Vím, že mě odvezli do nemocnice, ale tam neměli žádná anestetika. Vzpomínám, jak mě doktor nesl dlouhou chodbou na operační sál. Drželi mě, abych se nehýbal, a pak začala operace. Ještě teď cítím, jak mi pila zajela do kosti,“ uvedl v otevřeném rozhovoru v roce 2014. Po operaci mu dali cigaretu a nějaké prášky. Rána se mu ale zanítila a on potřeboval další amputaci. Z nemocnice ho propustili už po dvou týdnech.
„Proč mě zavolali k výslechu po mé cestě do Číny? Řekli mi, že jako invalida jsem urážkou země a v Číně jsem tak zesměšnil vůdce Kim Čong-ila. Řekli, že lidi jako já by radši měli umřít,“ dodal. „To se mě tehdy velmi dotklo.“ Řekl také, že když se v KLDR narodí handicapované dítě, nemocniční personál ho vezme a rodiče už své dítě nikdy neuvidí.
Trumpova bilanční řeč:
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.