„Kudla do zad, co způsobí bouře.“ Expert rozebral Trumpův projev o Jeruzalému

Konflikt je jednou z nejproblematičtějších politicko-náboženských událostí druhé poloviny 20. století. Vychází ze skutečnosti, že Jeruzalém je svaté město hned pro tři náboženství – judaismus, křesťanství a islám. Židovský národ Izraelců a arabští Palestinci léta vedou spor o to, komu a v jaké podobě bude město patřit a jak se v něm bude fungovat.

„Židé a Palestinci k němu mají významné osobní vztahy. Jde o to, kdo bude mít do Jeruzaléma přístup, kdo bude spravovat svatá místa a další věci,“ popsal pro Blesk.cz politolog Zbyněk Tarant, který působí na katedře blízkovýchodních studií na plzeňské Západočeské univerzitě.

Do značné míry symbolický a náboženský spor přerostl do otevřeného konfliktu v roce 1967, kdy Izraelci obsadili celý Jeruzalém (západní i východní). V 80. letech ho pak prohlásili za svou nezpochybnitelnou součást a umístili tam své instituce a úřady. Od té doby se rozdělení města a všech souvislostí nepodařilo vyjednat a nejistota trvá.

Protesty po Trumpově rozhodnutí o uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele. | ČTK

Trump kompletně uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Doposud přitom ve světě platila určitá „džentlmenská“ dohoda, podle které se Izraelci a Palestinci jako dva suverénní národy měli na uspořádání města domluvit sami. „Do té doby budou za hlavní města označována Tel Aviv a Ramalláh. Většina států doposud odmítala uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Ne že by to nepřáli, ale spíše není jasné, co vše Jeruzalém zahrnuje,“ vysvětluje Zbyněk Tarant.

Podle něj je rozhodnutí Donalda Trumpa kontroverzní v tom, že se v podstatě rozhodl uznat anexi východního Jeruzaléma v 80. letech. Tím, že tam chce přesunout velvyslanectví USA, tuto skutečnost i velmi formálně potvrdí. Zákonodárci už o přesunu velvyslanectví rozhodli před lety, ale doposud američtí prezidenti vždy každých šest měsíců platnost tohoto zákona oddalovali, a to právě kvůli konfliktu a nestabilitě, které by to mohlo vyvolat. Podobně jako ostatní státy čekaly USA na dohodu Izraelců a Palestinců. 

Projev, ve kterém Donald Trump uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele. | Reuters

Izraelci rozhodnutí vítají, Palestinci reagovali přesně opačně. „Náboženský význam je zásadní. Jeruzalém je třetím nejvýznamnějším místem pro islám. A muslimové se cítí v tomto ohledu podvedení. Předpokládalo se, že ať bude jakákoliv budoucí dohoda o Jeruzalému, budou v ní mít muslimové své slovo,“ říká Tarant. Jenže to se z pohledu USA nyní nestane. „Trump to formuloval tak, že do rozhodnutí zahrnul celý Jeruzalém včetně svatých míst i chrámové hory,“ uvedl.

Reakce palestinské rodiny při sledování projevu, ve kterém Donald Trump uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele. | Reuters

Pro obyvatele Evropy by politický akt Trumpa neměl mít přímý a zásadní vliv. „Jde o jakési potvrzení toho, co už skutečně je. Hrozí jen, že se budou bouřit nějaké komunity,“ myslí si politolog Tarant.

Podle něj jde ale o nepromyšlený krok, který může mít na USA zásadní dopady. „Ztrácí tím důvěryhodnost v očích arabských a islámských spojenců. Může to ohrozit spolupráci země s umírněnými režimy, které tento krok považují za zradu,“ říká s tím, že USA mají na Blízkém východě významné strategické zájmy. Pozice země se tak může výrazně oslabit.

Rovněž to může způsobit radikalizaci umírněných muslimů všude ve světě, kteří Jeruzalém vnímají podobně jako třeba křesťané Vatikán.

Americký prezident Donald Trump chce uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele. | ČTK

Kritiku schytává Donald Trump ze všech stran. Jeho rozhodnutí odsoudilo například Německo, papež František i Evropská unie. „Myslíme si, že jediné realistické řešení konfliktu mezi Izraelci a Palestinci má být založeno na dohodě o dvou státech, přičemž Jeruzalém bude hlavním městem obou,“ uvedla šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová.

Druhá názorová strana zase říká, že Trump pouze odvážně uznal a potvrdil stav, který již v podstatě existuje. 

Rusko prostřednictvím svého velvyslance uvedlo, že za určitých podmínek nevylučuje přesun své ambasády do západního Jeruzaléma. Podle Kremlu ale zároveň toto Trumpovo oznámení zkomplikuje situaci na Blízkém východě. Česko podle stanoviska ministerstva zahraničí považuje Jeruzalém za budoucí hlavní město Izraele i budoucího státu Palestina. O přesunu ambasády, která dnes sídlí v Tel Avivu, chce diskutovat.

Zatím není možné přesně odhadnout, jak na to zareagují lidé v ulicích ani samotní Palestinci. Nedají se ale vyloučit násilnosti v ulicích nebo radikalizace obyvatelstva. „Hovoří se o třech dnech hněvu, ke kterým vyzvala palestinská samospráva. Televize Al-Džazíra hovoří dokonce o nové katastrofě, takže reakce jsou hodně emocionální,“ popsal politolog Tarant. Méně pravděpodobná je pak výraznější radikalizace muslimů v Evropě nebo USA.

V Izraeli vypukly po projevu Donalda Trumpa protesty Palestinců. | Reuters

Rozhodnutí Donalda Trumpa směrem k uznání Jeruzaléma je podle expertů nepromyšlené a nelogické. „Možná to rozhodnutí není ani tak určeno pro mezinárodní arénu, ale spíše pro určitou skupinu Trumpových voličů. Pro pravicové konzervativní evangelikány v USA,“ říká Zbyněk Tarant s tím, že Trump kvůli této snaze zbytečně ohrožuje stabilitu blízkovýchodního regionu.

Americký prezident Donald Trump chce uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele. | Reuters