Hypnóza i elektrošoky u gay porna. Číňané mají pro homosexuály drsnou terapii

Autor: dj - 
18. 11. 2017
18:05

Neměl nejmenší tušení, co ho čeká. Liou Siao-jün dostal na hlavu helmu, ke které bylo kabely připojené nějaké zařízení. Když ho spustili, pocítil podivnou otupělost. Hlava mu znecitlivěla, pak doktoři otočili regulátorem. Otupělost se změnila v bolest, kterou Liou Siao-jün přirovnal k bodání tisíce jehel. Po několika minutách se jeho tělo začalo třást. Až potom mu došlo, že právě dostal elektrošok. 

Liou je společný pseudonym pro mladé lidi z LGBT komunity, kteří si museli v Číně projít „konverzivní terapií“. Procedura by jim měla vrátit tu „správnou“ sexualitu, metody lékařů jsou často násilné.

Své zkušenosti následně popsali humanitární organizaci Human Rights Watch (HRW). Podle té jsou tyto pseudovědecké praktiky rozšířené po celé Číně a jsou podporované vládou přesto, že homosexualita zde není chápaná jako zločin nebo duševní porucha. Ústav národního zdraví i Čínská psychiatrická společnost situaci odmítly komentovat.

Je to mentální nemoc, podsouvají mladým

Terapie pro léčbu homosexuality existuje léta, hojně rozšířená je i v USA, kde se homosexualita zbavila nálepky dušení choroby už v 70. letech, uvedla Americká psychologická asociace (APA). Upozornila také na to, že konverzivní terapie jsou „velmi nebezpečné pro mladé lidi, protože jim podsouvají názor, že homosexualita je mentální nemoc“. Mnoho států USA, Kanady a Austrálie tyto praktiky zakázalo.

Nyní se metoda rozšířila v Číně, kde se lidé s homosexualitou nebo s transsexualitou jen těžko vyrovnávají. Nemocnice i soukromé kliniky nabízejí konverzivní terapie, nicméně několik lékařů se už dostalo před soud za jejich brutální praktiky. Soud většinou rozhodl ve prospěch ublížených a traumatizovaných homosexuálů.

Silný nátlak rodiny

Dobrovolníci z HRW mluvili se ženami i muži z čínské LGBT komunity, kteří si terapií prošli. Jejich výpovědi byly téměř totožné. Lékaři je nadopovali prášky, poslali na hypnózu a celé léčení zakončily elektrošoky. Pacienti vypověděli, že je připoutali k posteli a připojili k přístrojům, pak jim lékaři pustili gay porno a podle jejich reakcí jim dávkovali šoky.

Většina homosexuálů uvedla, že je jejich rodiny donutili na terapii chodit, že to nebyla jejich svobodná volba. „Táta přede mnou klečel a prosil mě, abych šel na léčbu,“ řekl jeden muž, aby dodal: „Řekl mi, že neví, jak má dál žít s tím, že jsem gay. Tvrdil mi, že není schopen se zbytku rodiny podívat do očí.“

Nátlak ze strany rodičů není nic neobvyklého. V Číně donedávna platilo přísné pravidlo, kdy mohla mít každá rodina jediného potomka. Rodiče se tak často obávají, že je jejich homosexuální dítě připraví o vnoučata. Manželství mezi homosexuály v Číně není legální a páry stejného pohlaví nemají právo adoptovat si dítě.

V Indonésii vznikla internátní škola pouze pro transgenderové osoby

Zatímco v Číně jsou mladí homosexuálové nuceni chodit na elektrošoky, na Jávě pro ně vznikla škola s vlastní mešitou. Instituce nabízí ubytování i vzdělání. Internát má i své odpůrce, v celé Indonésii totiž panuje homofobní nálada.

Ve škole pobývá i její zakladatelka Šinta Ratri, každý den se chodí modlit do zdejší mešity oděná do dlouhé pestrobarevné mukeny, stejně jako většina Indonésanek. Šinta ale uvedla, že když se vydala do mešity ve svém rodném městě, všichni na ni zírali. Pozornost jí byla velmi nepříjemná. Sama uvádí, že na ní není nic zajímavého, jen to, že se narodila jako muž.

Nemohla se v klidu modlit, tak si založila mešitu

Šinta se rovněž svěřila s tím, že život pro transgenderové lidi je v Indonésii velmi těžký. Zvláště proto, že tamější komunity jsou velmi pevně semknuté a fakt, že někdo z nich změnil pohlaví, neujde bez povšimnutí. Většinou pak tento člověk čelí urážkám a je vyčleněn ze společnosti. Toto byl jeden z hlavních důvodů, proč Šinta založila první islámskou internátní školu pro transgenderové osoby, Pondok Pesantren Waria al-Fatáh.

„Ve veřejné mešitě jsem se necítila příjemně, pohledy lidí mě znervózňovaly, nyní mám já a další lidé jako já místo, kde se můžeme modlit v klidu,“ prohlásila Šanta.

Útočiště pro transgenderové ženy

Škola se od svého založení v roce 2008 stala bezpečným útočištěm pro transgenderové ženy. „Člověk tu může nosit mužské, nebo ženské šaty, je to čistě na něm. Záleží jen na tom, v čem se cítí dobře.“ Ve škole nyní žije 40 členů LGBT komunity, jejich věk nerozhoduje o tom, zda mohou v instituci zůstat. Podle Šinty jsou tu mnohé ženy starší čtyřiceti let, ale teprve teď, po změně pohlaví, začínají skutečně žít a vzdělání potřebují.

Jednou z nich je Yumi Sara (50), která žije v internátu od roku 2010. Zároveň v nedalekém městě Yogyakarta pracuje s lidmi, kteří byli nakaženi virem HIV. „Alláha nezajímá, jestli je člověk gay nebo změnil pohlaví,“ zmínila Yumi, aby dodala: „Alláh nás všechny stvořil, měl s námi plán a to byla třeba i změna pohlaví.“.

Předseda LGBT organizace v Yogyakartě Mario Prajna Pratama je z aktivity žen nadšený. „Ukazuje to jejich ohromnou sílu, jako by všem říkaly: Nechcete nám umožnit, abychom se v klidu pomodlily s vámi. Dobře, nevadí, postavíme si vlastní mešitu.“

Policejní razie na homosexuály

LGBT komunita v Indonésii čelí značné homofobii, její členové mají problém najít práci. Kolonky pracovních dotazníků po nich často vyžadují, aby se klasifikovali jako muž nebo žena. Mnoho z nich ale takové zařazení nesvedou, bývají také častným terčem násilí.

V Jakartě koncem minulého měsíce policie zatkla 51 gayů. Většina z nich sice byla propuštěna, pět mužů je však stále ve vazbě. Homosexuálové vypověděli, že jejich výslechy byly brutální. K podobné policejní akci došlo v květnu, to bylo zatčeno 140 osob. Asociace indonéských psychiatrů vydal prohlášení, že příslušníci LGBT komunity mají duševní poruchu a musí se léčit. 

Video Prague Pride 2017 - Lukáš Červený
1080p 720p 360p

Doporučujeme
Další videa
Články odjinud