Válka žen: Kritička Merkelové nasupeně odešla. „Radikálové“ se hádají mezi sebou
Na jedné straně Angela Merkelová coby žena, která 12 let vede německou vládu. Na straně druhé její kritici z protiuprchlické Alternativy pro Německo, označované některými za „radikály“. Nejsou však jednotní, jak by se mohlo zdát. Jejich šéfka Frauke Petryová, která jinak Merkelovou nešetří, se rozhádala s vlastní stranou a volebními lídry, mezi něž patří Alice Weidelová, se kterou několik měsíců nemluvila. Petryová nyní spolustraníky šokovala.
Předsedkyně protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová nebude součástí parlamentní frakce své strany. Uvedla to dnes na společné tiskové konferenci lídrů AfD v Berlíně, kterou k překvapení svých kolegů i novinářů předčasně opustila.
V Alternativě pro Německo to vře
Hned po nedělních volbách se tak ukazují výrazné názorové rozdíly ve straně, která bude v novém parlamentu třetí nejsilnější. Vnitřní spory trápí AfD už delší dobu. Snad nejlépe je ukazuje vztah předsedkyně strany Petryové s dvojicí volebních lídrů Alexanderem Gaulandem a Alicí Weidelovou, se kterou letos několik měsíců nemluvila.
Neshody prozatím vyvrcholily na dnešní povolební tiskové konferenci, kde Petryová, která na rozdíl od Gaulanda a Weidelové ve volbách získala přímý mandát, přečetla krátké prohlášení a pak odešla. Petryová uvedla, že po dlouhém rozmýšlení dospěla k tomu, že nechce být součástí stranické frakce.
Jako samostatná poslankyně chce podle svých slov dělat reálnou a konzervativní politiku. Její stranické kolegy tento krok evidentně zaskočil. „To s námi nebylo domluveno, nic jsme o tom nevěděli,“ konstatoval spolupředseda strany Jörg Meuthen. Volební lídr Gauland vyjádřil přesvědčení, že Petryová byla zvolena za AfD, a měla by tedy být součástí její frakce.
93 poslanců plus Petryová
Spory uvnitř AfD jsou podle pozorovatelů projevem rozdílných pohledů konzervativního a národoveckého křídla strany. Petryová je představitelkou konzervativců, kteří původně straně dominovali a požadovali zejména jinou politiku v eurozóně. Postupně ale narostla síla národoveckých a pravicově radikálních členů, kteří se profilují především na migrační politice.
Vidět to bylo i na dubnovém sjezdu strany, kde delegáti úplně odmítli jednat o návrhu budoucí strategie strany z pera Petryové. Protestní strana získala v nedělních volbách 12,6 procenta hlasů a v 709členném Spolkovém sněmu bude mít bez Petryové 93 poslanců.