Skandál před Putinovou inspekcí: Zbloudilá raketa z vrtulníku prý zasáhla civilisty
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nedaleko od Petrohradu sledoval velké manévry Zapad 2017, které u NATO a hlavně ve státech sousedících s Ruskem vyvolávají obavy z možné přípravy na budoucí válku. Před Putinovým příjezdem však došlo na základně k nehodě. Rakety z vrtulníku prý zasáhly a zranily patrně dva novináře, Kreml to zatím odmítá komentovat.
Vladimir Putin byl mezi těmi, kteří se přijeli podívat na přehlídku neuvěřitelné palné síly, neodradilo ho ani chladné a deštivé počasí nebo brzká ranní hodina.
Nehoda? Jen provokace, tvrdí Putinův mluvčí
Prezident se připojil k ministru obrany Sergeji Šojguovi a několika armádním generálům, kteří pozorovali zákroky skrze dalekohledy z připravené tribuny. Cvičení proběhlo na vojenské základně Lužskij, 113 kilometrů od estonské hranice. Manévry běloruských a ruských jednotek začaly ve čtvrtek v Bělorusku a na západě Ruska a potrvají do středy.
„Zprávy o salvě do davu novinářů jsou hloupost a provokace,“ zareagoval na údajný incident, při kterém dvojici novinářů měla zasáhnout zbloudilá raketa z vrtulníku, Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
„S dotazy je třeba se obrátit na ministerstvo obrany, a ne na prezidentskou kancelář,“ dodal Peskov. Ministerstvo obrany se dosud nevyjádřilo. Záběry, které se objevily na internetu, podle Kremlu nepochází z letošního cvičení.
Podívejte se na údajné video incidentu na cvičení Rusů:
Rakety vzduch-země z bitevního vrtulníku Kamov Ka-52 prý byly odpáleny omylem. Podle serveru 66.ru dva lidé z řad přihlížejících diváků - nejspíše zástupci médií - byli vážně zraněni a nejméně dvě auta shořela. K nehodě prý došlo během nácviku před samou ukázkou.
Není zcela jasné, kdy vlastně k nehodě došlo; podle některých médií se tak stalo krátce před Putinovým příjezdem, podle jiných již v sobotu a podle armády ničily bitevní vrtulníky Mi-28N a Ka-52 raketami pozemní cíle na cvičišti Lužskij v neděli.
Scénář cvičení: Fiktivní stát se spojil s NATO a napadá Rusko
Putin podle agentury Interfax přihlížel realizaci scénáře, během něhož jednotky přešly z obranných manévrů na odvetné. Spojené armády Ruska a sousedního Běloruska se snaží porazit fiktivní původně běloruský region Veišnoria, který vyhlásil samostatnost a snaží se poštvat zbytek Běloruska proti Rusku. Veišnorským vojákům pomáhají členské státy NATO Lubenie a Vesbarie, jejichž popis až nápadně připomíná Litvu a Polsko. Připravený scénář se podobal hollywoodskému filmu, ale ve své podstatě byl prostý.
Vojenské cvičení Zapad 2017 se chýlí ke konci:
Самые яркие кадры перового дня масштабных российско-белорусских учений «Запад-2017».👍🏼👍🏼👍🏼 pic.twitter.com/ce0LJpWoYA
— Оксана❤️🇷🇺 (@oksanaylia1) 14. září 2017
Svět se bojí toho, že Rusko je schopné vést zároveň hybridní válku za pomoci kybernetických útoků a falešných zpráv i otevřený válečný konflikt. Probíhající vojenská akce Zapad navíc zbytku světa ukázala, že Rusko má neuvěřitelnou armádní sílu.
Zapad 2017 je největším cvičením od dob studené války a plynně navazuje na obdobné sovětské akce. Koná se vždy jednou za čtyři roky. Obrovský počet vojáků, kteří se Zapadu účastní, vyděsil okolní země, zvláště pak pobaltské republiky.
Dva ruské vojenské dopravní letouny prý o víkendu narušily při manévrech Západ 2017 litevský vzdušný prostor, oznámilo to ve Vilniusu litevské ministerstvo zahraničí. Podle ruského ministerstva obrany se piloti letadel Il-76 se souhlasem litevského dispečera vyhýbali bouřce.
Protesty Vilniusu jsou podle Moskvy zpolitizované. Rusko litevskou verzi události popřelo. „Tvrzení Vilniusu o záměrném porušení litevského vzdušného prostoru je zpolitizované a neodpovídá skutečnosti,“ citovala ruská agentura z prohlášení ministerstva obrany.
Jedná se pouze o nácvik obranných manévrů, ujišťuje Kreml
Interfax s odvoláním na ruské velení napsal, že manévrům přihlíží 95 zahraničních pozorovatelů z 50 zemí. Podle oficiální zprávy se vojenského cvičení, největšího v Rusku za poslední léta, účastní 12 700 vojáků, 250 tanků, 70 letadel a vrtulníků, 200 děl, minometů a protiraketových systémů a deset bojových plavidel.
Kremelský mluvčí Peskov novinářům řekl, že Putinova dnešní cesta na vojenskou střelnici Lužskij nedaleko Petrohradu s reakcí západních států na cvičení Západ 2017 nijak nesouvisí. Cíl manévrů je podle něj „obranný a protiteroristický“.
NATO ale na cvičení pohlíží jako na varování. Šokovalo je, jak rychle je Rusko schopno povolat do akce desetitisíce tisíce vojáků, nejvíce protestů bylo slyšet od představitelů pobaltských států. Odborníci ale tvrdí, že tohle je přesně to, co měl Kreml v úmyslu – vyvolat strach a ukázat svoji moc.
Armáda za hranicemi
Litevský ministr obrany Rajmindas Karbolis míní, že vojenské cvičení může být jen zástěrkou něčeho „nekalého“. „Nemůžeme zůstávat úplně v klidu, když za našimi hranicemi čeká velká armáda cizího státu,“ řekl agentuře Reuters.
Americká armáda do baltských států umístila 600 výsadkářů, kteří tam zůstanou po celou dobu cvičení. Na druhé straně Ruska do vladivostockého přístavu začaly připlouvat čínské válečné lodě, které se mají připojit k námořní části vojenského cvičení. Ještě není jasné, jak na tuto akci bude pohlížet Severní Korea.
Už od dob císařských manévrů se na podzim prověřuje připravenost každé armády k boji. Kupodivu, dělají to všechny státy, pokud vůbec mají bojeschopnou armádu. Pokračovatelé studené války z toho dělají politikum a činí tak s radostí.