Chlapci utrhla nohu mina. Kvůli muslimským uprchlíkům je prý kladou na hranice Barmy

Barma prý v posledních třech dnech pokládá na části hranice s Bangladéší miny. O kladení min na barmské hranici informovala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bangladéšské vládní činitele. Ti tvrdí, že zaminováním hranice se Barma možná snaží zabránit uprchlému muslimskému menšinovému etniku Rohingů v návratu do země.

Z Barmy do Bangladéše v posledních dnech před násilnostmi uteklo dle OSN 146 tisíc Rohingů, v zemi jich žije milion. Jejich úprk přes hraniční řeku Naf stále pokračuje a je stále hodně riskantní, což ukazuje další potopení člunu s uprchlíky, které si vyžádalo nejméně pět mrtvých.

Na hranicích přitom také došlo k výbuchům, podle kanceláře barmské vůdkyně Su Ťij je potřeba objasnit, kde exploze byly a kdo tam mohl miny položit. „Kdo může s jistotou říci, že je tam nepoložili teroristé,“ citoval Reuters z prohlášení.

Jsou to skutečně miny, tvrdí zdroje

„Pokládají miny na svém území podél plotu z ostnatého drátu,“ uvedl však zdroj Reuters. Oba zdroje pak shodně tvrdí, že o zaminovávání oblasti se dozvěděli díky fotografickým důkazům a informátorům.

Povstalci zaútočili na stanoviště policie. Po útoku muslimů 71 mrtvých v Barmě

„Naše jednotky viděly tři až čtyřčlenné skupiny, jak pracují v blízkosti plotu z ostnatého drátu, jak cosi ukládají do země,“ uvedl zdroj. „Poté jsme si díky informátorům ověřili, že jsou to miny,“ dodal s tím, že členové skupin byli oděni v uniformách a že to nebyli rohingští povstalci.

Chlapec kvůli mině přišel o nohu

Na barmské straně hranice byly v úterý slyšet dva výbuchy, další dva pak v pondělí. Dodal, že v Bangladéši se léčí chlapec, který v blízkosti hraničního přechodu přišel o levou nohu, zřejmě kvůli mině.

Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Nejnovější vlna násilí zde začala, když povstalci z řad Rohingů 25. srpna zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť v barmském Arakanském státě. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišlo o život nejméně 400 osob.

Co na to nositelka Nobelovky Su Ťij?

Na mezinárodní scéně jsou mnozí šokováni, že Su Ťij, nositelka Nobelovy ceny za mír, která byla za vlády barmské junty dlouhodobě vězněna, mlčenlivě sleduje armádní tažení proti muslimským Rohingům, jež podle vyšetřovatelů OSN může představovat zločiny proti lidskosti.

Barmská vůdkyně však dnes kritizovala údajnou dezinformační kampaň, která provází krizi kolem Rohingů prchajících z Barmy. Podle ní má sloužit zájmům „teroristů“. Podle agentury AFP jde o první její reakci od vypuknutí nejnovějších nepokojů koncem srpna.

Soucitné mezinárodní reakce na situaci Rohingů jsou podle Su Ťij výsledkem „obrovského ledovce dezinformací, které vznikly za účelem vytváření problémů mezi různými komunitami a prosazování zájmů teroristů“. Těmi měla patrně na mysli povstalce z řad Rohingů, kteří se pustili do ozbrojeného boje teprve v loňském roce, ačkoli se na neutěšenou situaci této menšiny poukazuje již desítky let.

Rohingové nemají v Barmě občanská práva a jsou označováni za lidi bez vlasti, ačkoli žijí v převážně buddhistické zemi po několik generací. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou prý tudíž nelegálně.

Edrogan mluví o genocidě

Podle AFP se Su Ťij dnes vyjádřila v telefonickém rozhovoru s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se pustil do obhajoby zájmů Rohingů. Erdogan dokonce v této souvislosti hovořil o genocidě.

„Víme lépe než ostatní, co znamená být zbaven práv a demokratické ochrany,“ upozornila Su Ťij s poukazem na roky, které sama strávila v disentu a ve vězení za vlády barmské junty.

V Barmě se ztratilo letadlo, zřejmě se zřítilo i se 116 lidmi do moře

Podle OSN však mohou akce barmské armády být považovány za zločiny proti lidskosti. A také nejmladší laureátka Nobelovy ceny za mír, Pakistánka Malala Júsufzaiová, v pondělí ostře odsoudila „hanebné zacházení s Rohingy“. 

„Smrt Barmě,“ křičeli demonstranti

Situace kolem Rohingů vyvolala i protesty tisíců Indonésanů, vedených islamistickými skupinami. Ty se dnes shromáždily poblíž barmského velvyslanectví v Jakartě, aby protestovaly proti krutému zacházení s muslimskými Rohingy.

Demonstranti požadovali přerušení vztahů mezi oběma zeměmi. Ovšem nejen to. Někteří demonstranti skandovali: „Alláhu Akbar“, „Smrt Barmě“ či vybízeli k vypálení ambasády.

Indonésie má největší muslimskou populaci na světě a v Jakartě a malajsijském hlavním městě Kuala Lumpuru se uskutečnilo již několik protestních akcí proti Barmě. Indonéská policie proto ohradila areál velvyslanectví zátarasy s ostnatými dráty a postavila u nich hlídky s vybavením pro případné násilné potyčky s demonstranty, včetně vodních děl.