Do Berlína se sjeli neonacisté, včetně Čechů. Radní: „Demokracie platí i pro hovada“

Kolem tisíce lidí znemožnilo více než 500 neonacistů, aby svůj pochod zakončili u bývalé káznice ve Špandavě, kde Hess za ne zcela jasných okolností zemřel.

Po zablokování cesty se extremisté vrátili k nádraží, kde pronášeli projevy. Ty jejich odpůrci narušovali skandováním hesel jako „nacisté jděte domů“. Policie ale obě skupiny oddělovala a nezaznamenala žádné větší incidenty, řekl agentuře AP mluvčí berlínských strážníků. Příslušníků bezpečnostních složek bylo na místo kolem tisícovky.

Odpůrce krajní pravice podpořily mimo jiné levicové politické strany a odbory, včetně extrémistické skupiny Antifa. „Zákaz (pochodu neonacistů) by mi byl sympatický, pečlivě jsme to prověřovali, ale zjistili jsme, že demokratické zřízení bohužel platí i pro hovada,“ uvedl sociální demokrat Andreas Geisel, který má na berlínské radnici na starosti rezort vnitra.

Němci zatkli a obvinili i české extremisty. Za násilnosti během hamburského „pekla“

Hess jako jeden z nejbližších Hitlerových spolupracovníků za ne zcela objasněných okolností v roce 1941 odletěl do Británie, kde chtěl vyjednávat o míru, a uvolnit tak Třetí říši ruce pro válku se Sovětským svazem. Britové ale Hesse zadrželi a po válce byl v norimberském procesu odsouzen k doživotnímu vězení.

Hess zemřel 17. srpna 1987 ve věku 93 let ve vězení ve Špandavě. Podle oficiální verze spáchal sebevraždu, neonacisté ale dlouhodobě tvrdí, že jej ve vězení, které bylo po jeho smrti srovnáno se zemí, zavraždili. K této teorii se přikláněl i dlouholetý americký velitel špandavské káznice Eugene Bird.

Pochody k uctění památky Hesse se dlouhá léta konala v bavorském Wunsiedelu, který leží asi 25 kilometrů západně od Chebu a kde se nacházel hrob nacistického pohlavára. V roce 2011 ale úřady Hessovy ostatky vyzvedly, spálily a rozprášily do moře.

Rudolf Hess v roce 1934 v Norimberku: