Do demonstrantů ve Virginii najelo auto: Jeden mrtvý a 19 zraněných
Ve virginském Charlottesville v sobotu pokračovaly nepokoje kvůli akcím bělošských extremistů. Po jejich střetech s odpůrci v pátek večer vypukly další potyčky dnes dopoledne. Úřady přitom dnešní shromáždění nejprve povolily, ale pak zakázaly. Soud rozhodnutí radnice ale zrušil. Do ještě shromážděného davu ve městě najelo vozidlo - jeden člověk přišel o život, 19 dalších utrpělo zranění. Demokratický guvernér Terry McAuliffe vyhlásil kvůli násilnostem mimořádný stav a incidenty na Twitteru odsoudil i prezident Donald Trump.
Stovky bělošských extremistů s hořícími pochodněmi se nejprve v noci na sobotu střetly v univerzitním areálu Charlottesvillu kvůli sporu o vlajku s konfederačním křížem, kterou kritici označují za symbol rasismu a otrokářství. Bitku rozehnala policie slzným plynem.
Několik tisíc stoupenců nadvlády bílé rasy se pak sešly dopoledne znovu na shromáždění nazvaném Sjednoťte pravici. Na akci, která měla být protestem proti odstranění sochy konfederačního generála Roberta Leeho z místního parku, opět dorazili jejich odpůrci. Obě skupiny na sebe křičely, házely lahve s vodou a stříkaly z pepřových sprejů. Opět došlo i na rvačky.
„Právě jsem viděl, jak auto projíždí desítkami demonstrantů. Mimořádně těžké zranění,“ uvedl na svém twitterovém účtu přímý svědek Alex Rubinstein.
#BREAKING: I just watched a car plow through dozens of protesters. Extremely heavy injuries #Charlottesville pic.twitter.com/rE8DWUmrfD
— Alex Rubinstein (@RealAlexRubi) 12. srpna 2017
Pořádkové síly proto proti davu asi 6000 lidí nakonec vyrazily s cílem vyklidit park. Mezitím do davu z jiné strany najelo auto a zranilo asi desítku lidí. Zatím není jasné, kdo za incidentem stojí.
Trump na Twitteru vyzval k jednotě a odsoudil "nesmyslný projev nenávisti, bigotství a násilí" zúčastněných stran.
We ALL must be united & condemn all that hate stands for. There is no place for this kind of violence in America. Lets come together as one!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) August 12, 2017
V řadě jižní států USA dodnes neutichla diskuse o oprávněnosti vyvěšování praporu z dob americké občanské války v letech 1861-1865. Stoupenci tento prapor považují za historický odkaz, kritici za symbol rasistické a otrokářské minulosti amerického Jihu. Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po předloňském rasovém útoku v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů.
To je přesné , jenže oni si neuvědomují, že čtenáři se obrátí právě proti médii protežované skupině.