V Berlíně otevřeli zvláštní mešitu: Mohou tam ženy, ateisté i gayové

„V mešitách, které v Berlíně i Německu existují, se cítím diskriminovaná, protože se jako žena musím modlit v ošklivé vedlejší místnosti,“ popisuje jeden z důvodů, proč výjimečnou mešitu založila, advokátka a bojovnice za práva žen Seyran Ateşová. „U nás se budou ženy a muži modlit společně. Ženy budou mít také možnost modlitbu vést,“ říká.

Ibn-Rushd-Goethehova mešita, která se nachází v berlínské čtvrti Moabit, má být také otevřená různým proudům v rámci islámu, ať už to jsou sunnité, šíité nebo další. „Hledáme také kontakt k jiným náboženstvím,“ podotýká Ateşová, která zmiňuje třeba křesťanství nebo židovství. „Nikdo vás u nás nebude soudit, i když nevěříte v žádného boha,“ zdůrazňuje žena s turecko-kurdskými kořeny.

Střelba a výbuch v mešitě: Sebevražedný atentátník zabil nejméně 6 lidí

Na projektu inkluzivní mešity Ateşová s kolegy pracovala celkem osm let a zejména v posledních týdnech, kdy už bylo jasné, že se ho podaří dotáhnout do konce, dostávala spoustu e-mailů od lidí, kteří chtějí být do budoucna jeho součástí. Zároveň ale čtyřiapadesátiletá žena, která už v minulosti opakovaně čelila výhrůžkám muslimských extremistů, přiznává, že řada lidí také v posledních letech ze strachu projekt opustila.

Na páteční slavnosti byla i proto patrná mimořádná bezpečnostní opatření. Na zhruba stovku hostů a desítky novinářů dohlížela soukromá bezpečnostní služba i deset policistů v neprůstřelných vestách. Jeden z nich řekl, že policie neví o žádné konkrétní hrozbě, na sociálních sítích ale narazila na vyjádření, která vedla k jejímu preventivnímu nasazení.

Žhář ve Stockholmu zapálil největší šíitskou mešitu. Řeší to i tajná služba

Možnou bezpečnostní hrozbou se zabývala i evangelická obec, která islámskému sdružení pronajímá místnost v zadní části budovy zdejšího kostela. „Máme obecně zkušenost, že lidé na změnu reagují strachem,“ říká evangelík Bertold Höcker, podle něhož samozřejmě existovaly obavy, že se objeví problémy. Liberální mešita vzbuzovala otázky také u řady rodičů dětí ze zdejší evangelické školky. K pronájmu místnosti se nakonec evangelická obec rozhodla až po pečlivých konzultacích s bezpečnostními orgány.

Díky tomuto kroku mohla ve třetím patře budovy kostela vzniknout asi 40 metrů čtverečních velká muslimská modlitebna. Její vybavení i výzdoba jsou oproti jiným mešitám zcela prosté. V bílé místnosti, z níž je třemi okny vidět na zdejší hřbitov, není vedle čerstvě položeného koberce, modlitebních koberečků, skříněk na boty a jedné květiny prakticky nic.

O to důležitější má být podle Ateşové a jejích společníků to, co se v ní bude odehrávat. „Právě v dobách 21. století, ve kterých je islám stále častěji spojován s terorem, vidíme jako náš úkol poukázat na to, že islám je velmi dobře slučitelný s demokracií,“ vysvětlují v preambuli svého sdružení.