V Bosně znásilnili na 3000 chlapců a mužů. O hrůzách války se stydí mluvit

„Sexuální násilí vůči mužům a chlapcům, jež bylo spojeno s konfliktem, zůstává jednou z nejméně zdokumentovaných oblastí hrubého porušování lidských práv, které se odehrávalo,“ stojí ve zprávě Williamsova institutu Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA), na kterou se zpravodajský portál odkazuje. 

Hlavním důvodem, proč se tomuto násilí nevěnuje tolik pozornosti, je podle zprávy skutečnost, že část společnosti tuto minulost popírá a mnoho obětí násilí svůj případ neohlásilo.

Oběti masakru v Srebrenici přijel uctít srbský premiér: Dav po něm začal házet kamením!

Stigma spojené se znásilněním a strach ze zostuzení jsou důvody, proč některé oběti znásilnění neoznámily, a bosenské zákony podle zprávy k řešení těchto incidentů nestačí. Policisté prý nemají patřičné školení k vyšetřování podobných případů a u soudců a soudních znalců je problém s citlivostí vůči obětem sexuálního násilí a ochranou jejich soukromí v průběhu vyšetřování a soudních stání.

Dalším problémem je podle zprávy skutečnost, že celistvá databáze válečných přeživších obětí sexuálního násilí neexistuje. „Většina nahlášených případů se odehrála ve vazbě či v koncentračních táborech, v nichž byli civilisté drženi v otřesných podmínkách, byly však zdokumentovány i případy, kdy byli muži znásilněni během rabování, domovních prohlídek a výslechů,“ uvádí zpráva.

Znásilňování v Bosně tu často popírají

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) podle Williamsova institutu k ustanovení, že znásilňování představuje porušení „zákonů a zvyklostí války“ a je zločinem proti lidskosti, sice přispěl, přesto však sexuální násilí vůči chlapcům a mužům během války v Bosně a Hercegovině bývá příliš často popíráno.

Před 25 lety začala krvavá řež v Jugoslávii. Zmasakrováno bylo na 100 tisíc lidí

Občanská válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavější kapitolou rozpadu Jugoslávie. Během více než tří let si vyžádala na 100 tisíc mrtvých a statisíce lidí musely opustit domovy. Jedním z impulsů k vypuknutí konfliktu bylo referendum o nezávislosti republiky, uspořádané na přelomu února a března 1992.

Hlasování, jehož výsledky byly vyhlášeny 3. března 1992, totiž bojkotovali bosenští Srbové, kteří tvořili třetinu obyvatel země. Nedlouho poté, co se voliči rozhodli pro samostatnost, vypukly v Bosně první potyčky, které brzy přerostly v občanskou válku.

VIDEO: Smutnou kapitolou bosenské války je masakr v Srebrenici

Obléhání Sarajeva a masakr ve Srebrenici

Jednou z nejznámějších kapitol konfliktu bylo obléhání Sarajeva srbskými silami, které začalo 5. dubna 1992, jen měsíc poté, co byly vyhlášeny výsledky Srby bojkotovaného referenda o nezávislosti republiky. Město, ve kterém zemřelo na 11 tisíc lidí, bylo opět volně přístupné až po 1429 dnech.

Srbové postupně ovládli dvě třetiny země a do karet jim hrály i rozbroje mezi dosavadními spojenci, tedy Bosňáky (bosenskými muslimy) a Chorvaty, které ukončila až dohoda podepsaná v březnu 1994. Cestu k jednání o míru ale otevřely vojenské zásahy proti srbským silám, vyvolané masakry civilistů včetně povraždění zhruba 8 000 muslimských mužů ve Srebrenici.

Zatímco ještě v roce 1991 žilo v Bosně a Hercegovině zhruba 4,4 milionu obyvatel, sčítání z roku 2013 – první poválečné – dospělo k číslu 3,5 milionu obyvatel.