V tureckém referendu zvítězili zastánci ústavní reformy. Prezident Recep Tayyip Erdogan bude mít jako hlava státu větší pravomoci a přemění politický systém Turecka z parlamentního na prezidentský.

Výsledek referenda přivítal Erdogan ještě před úplným sečtením hlasů. Spokojená je i opoziční nacionalistická Strana národní akce (MHP). Naopak jiná část opozice – Lidová republikánská strana (CHP) – už oznámila, že žádá zrušení výsledků nedělního referenda o ústavní reformě. Hlasování a sčítání hlasů podle ní provázely podvody.

Místopředseda Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan řekl, že je strana připravena podat stížnost k tureckému ústavnímu soudu, pokud to bude třeba, pak i k Evropskému soudu pro lidská práva. Stěžoval si mimo jiné na to, že národní volební komise uznala za platné i neorazítkované volební lístky. Ty byly v předchozích volbách považovány za neplatné.

Podvržené lístky?

Šéf volební komise (YSK) Sadi Güven ale kritiku odmítá. Stockholmské centrum pro svobodu (SCF) ošem upozornilo, že rozhodnutí odporuje tureckému volebnímu zákonu. Podle něj mají být lístky před hlasováním označeny, aby mohly být považovány za platné. Další článek tohoto zákona říká, že lístky bez označení platné nejsou.

Podle SCF pracovníci volebních komisí za normálních okolností spočítají obálky i lístky před hlasováním a razítkem jich označí přesně tolik, kolik jmen je na volebním seznamu jejich okrsku.

Güven ale v neděli prohlásil, že platné budou všechny lístky, i ty bez razítek, pokud se neprokáže, že pocházely z jiného místa než z volební místnosti. Problém je také razítko, jímž voliči na lístcích označovali buď slovo ano, nebo ne. Byl na něm výraz volba, ale v provincii Hatay dostali lidé razítko se slovem ano. Tato razítka sice byla později stažena a nahrazena správnými, avšak značky se slovem ano byly podle SCF nalezeny ve 159 hlasovacích urnách.

Güven dnes novinářům v Ankaře řekl, že rozhodnutí o započítání neoznačených lístků bylo vydáno na poslední chvíli, ale ne poprvé. Vláda prý podobný krok schválila už v minulosti. Už v neděli tvrdil, že rozhodnutí padlo ještě předtím, než se hlasy začaly sčítat.

Hned po vyhlášení výsledků referenda vyšli odpůrci i zastánci Erdogana do ulic. Dostali se do drobných potyček: 

Video
délka: 01:33
720p 480p 360p 240p

Protesty i oslavy v ulicích Turecka po klíčovém referendu reuters

 

Erdogan: Chci obnovit trest smrti

Turecký prezident promluvil k národu po hlasování ze své istanbulské rezidence. Referendum označil za historické a vyzval všechny, včetně zahraničí, aby výsledek respektovali. „Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády,“ prohlásil Erdogan a zároveň oznámil, že začne jednat s premiérem a lídry dalších stran o obnovení trestu smrti. I o něm by se podle prezidenta hlasovalo v referendu.

Odpůrci ústavních změn v referendu zvítězili mimo jiné ve třech největších tureckých městech – v Istanbulu, Ankaře a Izmiru.

Výjimečný stav stále trvá

V Turecku se rovněž rozhodne, zda bude znovu prodloužen výjimečný stav. Oznámila to dnes televizní stanice CNN Türk. Podle ní se po nedělním referendu o ústavní změně sejde národní bezpečnostní rada a očekává se, že výjimečný stav, který trvá o loňského nezdařeného pokusu o převrat, prodlouží. Vicepremiér Nurettin Canikli potvrdil, že se rada sejde dnes a že na programu bude mít prodloužení výjimečného stavu.

Výjimečný stav byl zaveden loni v červenci po zmařeném pokusu o vojenský převrat a skončit měl letos 19. ledna. V lednu ale parlament výjimečná opatření znovu prodloužil. Prezident Recep Tayyip Erdogan v březnu řekl, že mimořádná opatření potrvají tak dlouho, dokud se situace v zemi nezklidní. 

Zřejmě kvůli referendu vyústil konflikt mezi dvěma muži střelbou. Oba zemřeli přímo před volební místností: 

Video
délka: 01:33
720p 480p 360p 240p

Během tureckého referenda bylo Turecko plné násilí. Reuters

 

 

 

Fotogalerie
64 fotografií