V roce 2004 se Evropská unie rozšířila o deset nových členských zemí včetně České republiky.  Británie, Irsko a Švédsko tehdy byly jedinými původními členy EU, kteří svůj pracovní trh nechali volný pro pracovníky z nově přistoupivších zemí, ačkoliv byla možnost požádat až o sedmiletý odklad.

Podle britských statistik přitom počet přistěhovalců z unijních zemí vzrostl z 15 tisíc osob v roce 2003 na 87 tisíc o rok později a na 127 tisíc v roce 2007.

VIDEO: Co kdyby po brexitu přišel czexit?

Video
délka: 04:05

Co by se stalo, kdyby po brexitu přišel czechout? Odpovídá Ladislav Miko. David Budai, Jan Jedlička

„Ne, ta čísla jsme neznali,“ připustil Blair podle serveru Telegraph v rozhovoru s moderátorem Andrewem Marrem. „Ale je důležité si uvědomit dvě věci. Když tyto země vstoupily do EU, bylo to velice důležité pro naši bezpečnost i pro naše hospodářství,“ řekl s tím, že britská ekonomika byla tehdy ve zcela jiné situaci, než je nyní. „Chci také zdůraznit, že většina přistěhovalců z EU k nám přišla až po roce 2008,“ dodal.

Vyjádřil také lítost kvůli tomu, že většina Britů v současnosti rozšíření Evropské unie považuje za chybu. Ve skutečnosti přitom podle něj šlo o politiku, „která zemi přinesla velký prospěch“.

Dopis o brexitu přijde Bruselu příští středu

Britská premiérka Theresa Mayová dopisem oficiálně oznámí Bruselu úmysl své země odejít z Evropské unie ve středu 29. března. Britské zastoupení při EU již o chystaném kroku informovalo předsedu Evropské rady Donalda Tuska, uvedl podle agentury Reuters mluvčí Mayové.

Tusk krátce poté na Twitteru oznámil, že ostatním členským zemím EU předloží návrh politických vodítek pro vyjednávání s Británií o jejím odchodu z EU do 48 hodin od oficiálního oznámení Londýna o rozhodnutí blok opustit.

O britském časovém plánu byla Evropská komise informována dopředu a podle svého mluvčího Margaritise Schinase je na rozhovory připravena.

„Na naší straně je všechno připravené,“ poznamenal mluvčí komise v Bruselu jen krátce poté, co termín 29. března v pondělí v Londýně poprvé oznámil úřad britské premiérky Theresy Mayové.

O plánu oficiálně ohlásit odchod Británie příští středu britský velvyslanec při EU Tim Barrow informoval Tuska v pondělí. „Splňuje (termín) dlouhodobý závazek Spojeného království spustit článek 50 do konce března 2017,“ připomnělo britské zastoupení při EU.

„Cíl vlády je jasný: dohoda, která je v zájmu každého národa a regionu v Británii a samozřejmě v celé Evropě – nové, pozitivní partnerství mezi Spojeným královstvím a našimi přáteli a spojenci v Evropské unii,“ uvedl britský ministr pro brexit David Davis v tiskové zprávě, kterou novinářům poskytlo britské zastoupení při EU v Bruselu. Británie podle něj stojí před nejdůležitějším jednáním za celou generaci.

List The Independent na svém webu napsal, že Mayová po odeslání dopisu formálně oznámí Dolní sněmovně Spojeného království, že Brusel požádala o zahájení procesu vystoupení z EU. Podrobnosti o tom, jak bude dopis pro Brusel obsahově koncipován, zatím známy nejsou.

Schinas řekl, že poté, co britská strana svůj záměr odejít 29. března skutečně oznámí, sejde se mimořádně Evropská rada, tedy prezidenti a premiéři ostatních zemí Unie. Svolá je jako obvykle Tusk a toto vrcholné jednání by mělo jeho „politická vodítka“ pro postup dalšího vyjednávání schválit.

Na jejich základě Evropská komise okamžitě vypracuje doporučení k jednání. Vznikne tak právně závazný mandát, který opět potvrdí členské země a tím rozhodnou o začátku rozhovorů. Mandát pak za unijní stranu bude v praxi realizovat vyjednávací tým vedený bývalým eurokomisařem Michelem Barnierem.

Fotogalerie
36 fotografií