EU tlačí na Brity: Do unijní kasy koukejte platit ještě čtyři roky po brexitu

Plán je podle serveru součástí požadavku Bruselu, aby Londýn uhradil „účet za brexit“ ve výši 60 miliard euro (1,6 bil. Kč). Teprve po jeho vyřešení bude EU ochotna přistoupit na dohodu o budoucích obchodních vztazích s Brity.

Cílem dohody je zahladit v rozpočtu EU díru po výpadku 10 miliard euro (270 mld. Kč) ročně, který odchod Británie způsobí. Návrh „splátkového kalendáře“ do roku 2023 padl na jednání Michela Barniera, hlavního unijního vyjednavače pro brexit, a představitelů zbývajících 27 členských států.

„Komise chce, aby Británie platila po částech ode dne vystoupení z Unie v roce 2019 až do roku 2023, což je rok, ve kterém jsou finanční požadavky sedmiletého rozpočtového cyklu EU nejvyšší,“ řekl serveru zdroj z unijních diplomatických kruhů.

Brexitu blíž. Britský parlament podpořil cestu k odstřižení od EU

Jednání podle něj také ukázalo hluboké neshody mezi Francií a Německem na jedné straně a Evropskou komisí na straně druhé o to, jak vypočítat, kolik Británie ke „dni B“ Unii dluží. Komise totiž prosazuje, aby se od britských závazků odečetl jejich podíl na evropských aktivech. „Francie a Německo se postavily proti tomu, Komise ale namítla, že jen těžko můžeme Brity nutit do uhrazení závazků, aniž bychom uznali jejich podíl na aktivech,“ upřesnil zdroj.

„Britové se pletou, pokud si myslí, že členské státy budou na Komisi tlačit, aby proti brexitu nezaujímala tvrdý postoj. Francouzi a Němci jsou v některých klíčových otázkách dokonce ještě ostřejší,“ upozornil Charles Grant z liberálního seskupení expertů s názvem Centrum pro evropskou reformu. „Jim jde totiž především o sílu a přežití Evropské unie. Brexit musí něco stát, aby ostatní státy nechtěly Brity následovat,“ dodal.