Mapy byly uloženy do trezoru ženevského sídla OSN, které organizuje rozhovory o sjednocení tohoto středomořského ostrova. Navržené mapy jsou ukryty, protože jsou velmi citlivé s ohledem na to, že ukazují, kolik lidí by se mělo přestěhovat, tedy podle AP relativně rychle přijít o své domovy a majetky.

„To není konec cesty. To je začátek jednávání o velmi důležité kapitole kyperského problému,“ řekl kyperský prezident Nikos Anastasiadis, který zastupuje řeckou většinu. Kdy se o mapách začne jednat, se teprve dohodne se severokyperským vůdcem Mustafou Akincim, který reprezentuje menšinové Turky.

Rozhovory se v listopadu 2016 dostaly do slepé uličky, protože se obě znepřátelené strany nedokázaly shodnout v územních otázkách. Hned v prosinci se ale dohodly, že v lednu 2017 v Ženevě obnoví rozhovory o sjednocení formou federace. Jednání se mají kromě delegací kyperských Řeků a kyperských Turků zúčastnit také představitelé Řecka, Turecka a Británie.

Kypr je rozdělený na řeckou a tureckou část od roku 1974, kdy se kyperští řečtí nacionalisté pokusili o vojenský převrat, jehož cílem bylo připojení ostrova k Řecku. Turecko následně okupovalo severní část středomořského ostrova a turečtí Kypřané vyhlásili Severokyperskou tureckou republiku, kterou však uznává pouze Ankara. Na jejím území je nyní asi 35 000 tureckých vojáků.

Fotogalerie
3 fotografie