Odchod od jádra se Němcům prodraží, rozhodl soud. Jde o 500 miliard pro firmy

Autor: ČTK,Mii - 
6. 12. 2016
13:45

Německá vláda nepostupovala při ústupu od jaderné energetiky zcela v souladu s ústavou, rozhodl v úterý v Karlsruhe německý ústavní soud. Energetické firmy E.ON, RWE a Vattenfall, které rozhodnutí z roku 2011 napadly, mají tudíž nárok na „přiměřené“ odškodnění.

Trojice firem, jež miliardové náhrady požaduje, se na ústavní soud obrátila kvůli rozhodnutí vlády a parlamentu zkrátit životnost jaderných elektráren. Tvrdily, že vláda porušila jejich ústavou garantovaná práva a část majetku se jim de facto vyvlastnila. 

Soud dal v úterý firmám částečně za pravdu. Upozornil na pochybení na straně vlády a části zákona o jaderné energetice prohlásil neslučitelné s ústavou. Nařídil také, aby se do 30. června 2018 příslušný zákon změnil.

Náhlá změna názoru

O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elekráren souhlasili, rozhodla už v roce 2000 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem.

V roce 2010 však kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberárních demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elekráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě ale vláda jen o rok později otočila a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila. Bylo to především kvůli rychlosti změny. 

Spolkový ústavní soud konstatoval, že vláda má právo rozhodnout o ústupu od jaderné energetiky. Zároveň přitom ale musí odškodnit energetické společnosti, například za investice učiněné v dobré víře na základě rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderných elektráren z roku 2010, které zvrat ve vládní politice v roce 2011 znehodnotil. Právě taková pasáž ale současnému zákonu o jaderné energetice chybí.

Stamiliardové náhrady

Rozhodnutí ústavního soudu otevírá cestu k tomu, aby provozovatelé jaderných elektráren u civilních soudů žádali náhradu. Její celková výše by se podle médií mohla pohybovat kolem 19 miliard eur (514 miliard korun). Ke stížnosti ústavnímu soudu se nepřipojil čtvrtý provozovatel jaderných elektráren – společnost EnBW, která je téměř výhradně vlastněná státem. Z odškodnění by ale mohla profitovat i ona.

Jestli nakonec firmy žaloby podají, není ale podle německých médií jisté. Firmy totiž zároveň s vládou vyjednávají o tom, kdo v budoucnu ponese jakou část zodpovědnosti za zpracování a uskladnění jaderného odpadu, a jsou v této věci zčásti odkázané na vstřícný přístup kabinetu.

V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů. Odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci zdejší energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se loni podílely z 30 procent na celkové výrobě elektřiny v zemi. V roce 2035 by měly pokrývat 60 procent německé spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.

Doporučujeme
1912 ( 6. prosince 2016 16:32 )

jistě my se budeme dusit v jedech a němci budou dovážet čistou elektřinu od nás !!Tak je to sevším i s těmi továrnami co zde staví ty zahraniční firmy !/rodnou zem i pozemky za babku a náklady na výrobu platit my a znečištování ovzduší a odpady také u nás zůstanou !!dobře vymyšleno jen nás devastovat a ničit a zotročit !!Ano kolonií jsme již od 89 roku a né suverení samostatný stát !!

ivoadler ( 6. prosince 2016 14:09 )

Němci na svou zásadovost v jaderné energetice doplatí. Obnovitelné zdroje jsou blbost. A nebude to jen 500 miliard.  

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud